Koncem prosince proběhly v Demokratické republice Kongo volby, v nichž svůj post obhájil současný prezident Félix Tshisekedi. Volby však měly se svobodným a spravedlivým procesem jen pramálo společného. I přesto nelze čekat, že se jejich průběh i pochybné výsledky setkají s ostřejším odsouzením ze strany západních demokracií. Ty raději vymění dlouhodobou stabilitu v regionu za krátkodobý přístup k nerostným surovinám.

Volby v roce 2023 se konaly v atmosféře nedůvěry v celý proces, který si s sebou nesl hořkou pachuť zfalšovaných výsledků minulých voleb v roce 2018, kdy byl Tshisekedi poprvé zvolen do úřadu. Jeho vítězství bylo dosaženo podvodem a volby v roce 2018 jsou popisovány jako ukradené. Reálným a výrazným vítězem se tehdy podle pozorovatelů a jejich odhadů stal jiný opoziční kandidát, Martin Fayulu.

Jenže Tshisekedi v roce 2018 uzavřel tajnou dohodu s odcházejícím prezidentem Josephem Kabilou, který umožnil Tshisekedimu vyhrát výměnou za udržení vlivu v politice. První dva roky v úřadě tak Tshisekedi v podstatě sdílel moc s bývalým prezidentem. Jen pro představu míry nesrovnalostí výsledků voleb: Fayulu v roce 2018 vyhrál s šedesátiprocentní podporou voličů, Thisekedi získal devatenáct procent a skončil až třetí v pořadí, avšak volební komise ohlásila, že Tshisekedi vyhrál s téměř čtyřicetiprocentní podporou a druhý Fayulu získal pětatřicet procent hlasů.

Ani v prosinci 2023 tak nebyl očekáván jiný výsledek než Tshisekediho vítězství. Šlo skutečně o hodně. Stát se prezidentem v zemi mimořádně bohaté na nerosty je jako vyhrát loterii. Spolu s úřadem vítěz a jeho loajální klientelistická síť získává přístup ke štědrým těžebním dohodám a příležitostem ke korupci. Tshisekedi si nenechal takovou příležitost utéct a zvítězil jasně se třiasedmdesáti procenty hlasů nad druhým Moïse Katumbim a tentokrát až třetím Martinem Fayulu. Posledně jmenovaný kandidát pak volby nazval ústavním pučem.

O spravedlivém a svobodném průběhu voleb, tak jak jej známe z demokratických zemí, však v případě Demokratické republiky Kongo nemůže být řeč. Absence legitimity „zvoleného“ Tshisekediho může mít dalekosáhlé důsledky pro zemi, která se dlouhou dobu nachází v hluboké bezpečnostní krizi destabilizující širší region střední Afriky.

Nespravedlivé a zmanipulované prosincové volby

Ve prospěch současného prezidenta hrálo mnoho faktorů. Už jen samotný jednokolový volební systém, v němž se prezident v Demokratické republiky Kongo volí, nahrává tomu, kdo je u moci. Tento systém v minulosti zavedl Kabila právě proto, aby zvýšil své šance na znovuzvolení a předešel tak možným výzvám druhého kola, v němž se může spojit opozice za jedním z konkurentů.

Výhodu současného prezidenta umocňovala nejednotnost opozice. Tshisekedi stál proti dvěma desítkám kandidátům, což podrývalo šance opozice na výraznější úspěch. Vítězství si pak Tshisekedi pojistil i obsazením „Nezávislé“ národní volební komise (CENI) svými lidmi. Šéfem CENI tak je Tshisekediho blízký spolupracovník Denis Kadima, původem ze stejného regionu Kasaï i etnika Luba.

Důvěryhodnost celého procesu už před volbami podrýval fakt, že do země byli pozváni pozorovatelé Evropské unie, ale bylo jim zabráněno v používání základního vybavení, bez něhož byla jejich mise nerealizovatelná. Evropská unie ji tak na konci listopadu musela zrušit. Monitoring tedy do velké míry zůstal — stejně jako během voleb minulých — zejména na lokálních církevních organizacích, které v zemi dokázaly rozmístit rekordní počet 60 tisíc pozorovatelů.

Volby se měly původně konat 20. prosince 2023, kvůli řadě technických překážek byly ale následně o den prodlouženy — sedmadvacet procent volebních místností v den voleb dokonce ani nebylo otevřených. Nicméně neoficiálně se hlasování protáhlo až o týden. Někde tak bylo možné volit ještě 27. prosince, jinde se však volební centra neotevřela ani 21. prosince. Takové neohlášené a chaotické prodlužování voleb ovšem nedovoluje ústava, a průběh voleb i jejich výsledky jsou tak nezákonné.