Armáda západoafrického Mali se chystá na velký úder proti separatistické oblasti na severu země — tzv. Nezávislému státu Azavad. Vyplývá to z posledních agenturních zpráv. Vojenská klika, která provedla 22. března v zemi puč a jež zůstává vlivnou politickou silou, volá po tažení na sever už dlouho. Zbytek armádního velení a politické reprezentace však nechtěl zahájit rozsáhlejší operaci bez účasti okolních států. V závěru léta se oba tábory konečně dohodly na kompromisu.

Maliský premiér Modibo Diarra tak mohl ve středu 26. září požádat Radu bezpečnosti OSN, aby schválila mandát k podpůrné mezinárodní intervenci. „Vláda Mali by uvítala okamžitou přítomnost sil, jež by podpořily její obranné a bezpečností složky při šlechetném úkolu — obnově a udržení územní integrity země, ochraně osob a jejich majetku,“ řekl Diarra během svého vystoupení.

„Je třeba jednat rychle, aby utrpení lidu Mali co nejdříve skončilo a aby se předešlo opakování podobné situaci jinde. Otálení by způsobilo jen další potíže jak v Sahelu, tak ve zbytku světa,“ uvedl dále.

Vyslání kontingentu o síle 3300 vojáků již přislíbili členové Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) — regionální skupiny patnácti zemí od Nigérie po Senegal. Jejich jednotky ale mají být nasazeny až později. V rámci zmíněného kompromisu mezi vojenskou klikou a zbytkem maliské reprezentace dodá ECOWAS nejdříve techniku, vyškolené velitele a instruktory pro armádu Mali. Přímé zapojení bojových jednotek má být povoleno jen ve třetí fázi plánované operace — při likvidaci ohnisek odporu.

Mali a ECOWAS si rovněž zajistily v minulých týdnech podporu Belgie a Francie — někdejšího kolonizátora oblasti. Reprezentace obou zemí je nyní — v průběhu výročního zasedání OSN — podporují zejména diplomaticky. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian ale slíbil i „přímou logistickou pomoc“. Vlastní bojové jednotky by Francie do Mali posílat neměla.

Ze státu emirátem

Nezávislý stát Azavad byl oficiálně vyhlášen letos 6. dubna — krátce po uvedeném puči, který ochromil správní i bezpečnostní aparát v zemi. Fakticky vznikl nicméně už o dva měsíce dříve — v době, kdy se ke společnému povstání rozhodli místní Tuaregové a radikální islamisté, zřejmě vyzbrojeni novým vybavením z vyrabovaných skladů v Libyi.

Jak upozorňuje Hašim Ahílbarra z redakce Al Džazíry, v dubnu jen obě skupiny využily zmatků a plně ovládly pouštní regiony Gao, Kidal a Timbuktu. Na území o rozloze Francie a s jedním milionem obyvatel pak vyhlásily zmíněný stát.

Žádná země (včetně islámských) Azavad neuznala. Neislamističtí tuaregští vzbouřenci navíc postupně ztratili vliv a správu nad územím převzali wahhábisté — stoupenci jednoho z nejpřísnějších proudů islamismu. Ti pak v Azavadu zavedli doslovně vykládané právo šaríja, dle něhož trestají drobné prohřešky bičováním, vážnější kamenováním a například krádeže utínáním končetin.

Podle materiálů OSN uprchlo z Mali od března 250 tisíc lidí. Dalších 174 tisíc opustilo původní bydliště na území Azavadu a odstěhovalo se na jih. Vylidňování severních sídel, boje a příhraniční blokády také narušily dodávky potravin, takže dnes přežívá 1,63 milionu obyvatel s nouzovým množstvím jídla.