Jeden z nejdelších zamrzlých konfliktů na africkém kontinentu možná spěje ke konci. Nový etiopský premiér oznámil, že jeho země začne naplňovat mírovou dohodu, kterou před osmnácti lety uzavřela se sousední Eritreou. Prakticky by to mělo znamenat stažení tisíců vojáků ze sporného městečka Badme, které měla podle závěrů nezávislé vyšetřovací komise připadnout Eritreji. Toto rozhodnutí však etiopské vlády až dosud odmítaly respektovat a obě strany na území protivníka podporovaly ozbrojené skupiny.

„Je třeba ukončit utrpení a vrátit se ke skutečnému míru,“ prohlásil předseda etiopské vlády Abiy Ahmed, který už ve své inaugurační řeči před dvěma měsíci zdůraznil nutnost normalizace vzájemných vztahů.

Dlouhý spor

Napětí mezi Etiopií a Eritreou sahá hluboko do minulosti. Eritrea byla od roku 1890 italskou kolonií, po porážce fašistického státu ve druhé světové válce ji však Etiopie na základě historických nároků anektovala a císař Haile Selassie potlačil veškeré pokusy o samosprávu. Od 60. let až do roku 1991 probíhaly krvavé boje za samostatnost vedené Eritrejskou lidově osvobozeneckou frontou, jejíž vůdce Isaias Afwerki se stal prvním (a dodnes jediným) prezidentem nově ustanoveného státu.

I po dosažení nezávislosti mezi sousedy přetrvaly spory o pohraniční území, jež vyvrcholily v roce 1998 vpádem eritrejských vojsk do městečka Badme a dvouletým válečným konfliktem, který si vyžádal podle odhadů na 70 až 100 tisíc životů a desítky tisíc uprchlíků. Příčinou obrovského množství obětí bylo bombardování civilních cílů a zákopový způsob války.

Pod tlakem mezinárodního společenství byly obě země přinuceny přistoupit na mírová vyjednávání pod vedením OSN a Organizace africké jednoty, Etiopie ale odmítla na závěry takzvané Alžírské dohody přistoupit a Badme nadále fakticky zůstalo válečnou zónou. Zamrzlý konflikt navíc přispíval k destabilizaci celého regionu, když Etiopie a Eritrea podporovaly ozbrojené skupiny v sousedním Somálsku a na protivníkově území.

Etiopie se mění

Eritrejská vláda zatím na prohlášení etiopského premiéra nijak nereagovala, smířlivá gesta z její strany se však spíše nečekají. Pro doživotního prezidenta Afwerkiho představuje konflikt s Etiopií dlouhodobě záminku k udržování totalitního režimu spoléhajícího na nucené vojenské odvody a potlačení veškerých občanských svobod. Afwerki například dodnes neuvedl v platnost ústavu z roku 1994, parlament nezasedá od roku 2002 a jeho režim bývá svou tvrdostí často přirovnáván k Severní Koreji.

Jednostranný etiopský krok k ukončení zamrzlého konfliktu je přesto dobrou zprávou pro stabilitu regionu a měl by přispět přinejmenším ke snížení šance na obnovení plnohodnotného válečného střetu. Podle pozorovatelů je zároveň potvrzením překotných změn, jimiž druhá nejlidnatější africká země prochází od jmenování Ahmeda do čela etiopské vlády.

Jedenačtyřicetiletý politik se stal premiérem po třech letech masových protestů tvrdě potlačovaných vládnoucí Etiopskou lidovou revoluční demokratickou frontou (EPRDF). Při demonstracích proti zabírání půdy, nerovnému ekonomickému vývoji a politické dominanci etnické menšiny Tigrajů zastřelily bezpečnostní složky stovky lidí a tisíce skončily ve vězení často na základě zneužívání protiteroristických zákonů.

Začátkem letošního roku ale EPRDF ustoupila tlaku občanské společnosti a nový předseda vlády Abiy Ahmed od té doby ohlašuje jeden reformní krok za druhým. Mimo jiné zrušil výjimečný stav, propustil většinu politických vězňů, dovolil fungování opozičním médiím a vyměnil nejvyšší představitele policie a ozbrojených sil. Zahájil také dialog s opozičními stranami o změně protiteroristických zákonů a diskriminačního volebního zákona.

Další zdroje

• BBC Ethiopia offers Eritrea chance to end Africa's longest war
• CNN Ethiopia's new Prime Minister has had a stellar two months, can he keep it up?
• The Economist Ethiopia’s new prime minister wants peace and privatisation