Naděje na mír ve východní Africe: Etiopie vyklidí sporné území

František Kalenda

Jeden ze zamrzlých válečných konfliktů v Africe se možná blíží ke konci. Po 18 letech přislíbila Etiopie dodržet podmínky mírové smlouvy se sousední Eritreou. Je to součást překotných změn, které se v zemi dějí od nástupu nového premiéra.

Jeden z nejdelších zamrzlých konfliktů na africkém kontinentu možná spěje ke konci. Nový etiopský premiér oznámil, že jeho země začne naplňovat mírovou dohodu, kterou před osmnácti lety uzavřela se sousední Eritreou. Prakticky by to mělo znamenat stažení tisíců vojáků ze sporného městečka Badme, které měla podle závěrů nezávislé vyšetřovací komise připadnout Eritreji. Toto rozhodnutí však etiopské vlády až dosud odmítaly respektovat a obě strany na území protivníka podporovaly ozbrojené skupiny.

„Je třeba ukončit utrpení a vrátit se ke skutečnému míru,“ prohlásil předseda etiopské vlády Abiy Ahmed, který už ve své inaugurační řeči před dvěma měsíci zdůraznil nutnost normalizace vzájemných vztahů.

Dlouhý spor

Napětí mezi Etiopií a Eritreou sahá hluboko do minulosti. Eritrea byla od roku 1890 italskou kolonií, po porážce fašistického státu ve druhé světové válce ji však Etiopie na základě historických nároků anektovala a císař Haile Selassie potlačil veškeré pokusy o samosprávu. Od 60. let až do roku 1991 probíhaly krvavé boje za samostatnost vedené Eritrejskou lidově osvobozeneckou frontou, jejíž vůdce Isaias Afwerki se stal prvním (a dodnes jediným) prezidentem nově ustanoveného státu.

×