Etiopský reformátor přežil pokus o atentát a dál vzbuzuje naději na změnu

Přes nedávný pokus o atentát se zdá, že je nový etiopský premiér Abiy Ahmed připravený pokračovat v reformování autokratického režimu a ve zlepšování vztahů se sousedy. Musí však čelit odporu stávajících politicko-ekonomických elit.

Jde o jedinou fotografii, přesto vypovídá o současné Etiopii víc, než tisíc slov. Na snímku si podávají ruku dva usmívající se muži. Tím vpravo je etiopský premiér Abiy Ahmed, vlevo je pak prominentní opoziční politik Andargachew Tsige. Nejedná se přitom o ledajaké setkání. Tsige byl etiopskými tajnými službami unesen na letišti v Jemenu a strávil čtyři roky v tvrdém žaláři, kde čekal na vykonání vyneseného trestu smrti. Na konci května byl však náhle omilostněn a hned druhý den ho čekala opravdu neobvyklá návštěva: sám nový vůdce režimu, který stál za jeho pronásledováním.

Andargachew_tsgie_-_premi_r_foto_twitter_opride Foto Twitter @opride

Tsigeho příběh patří mezi ty nejviditelnějších, v posledních měsících se ale v obdobné situaci ocitly tisíce etiopských politických vězňů. Je to důsledek reformní politiky v dubnu zvoleného ministerského předsedy Abiyho Ahmeda, který se podle všeho rozhodl zmírnit politické represe a nastoupit cestu ke smíření v zemi trápené etnickými konflikty a špatnými vztahy se sousedy.

Syn muslima a křesťanky
Dvaačtyřicetiletý Abiy Ahmed je sice vůbec nejmladším vůdcem v Africe, za sebou má ovšem pozoruhodnou kariéru. V mládí se zapojil do bojů proti komunistické juntě, po její porážce působil jako příslušník etiopské armády třeba v mírových sborech OSN a jako prostředník v konfliktech mezi křesťany a muslimy. Sám totiž pochází ze smíšeného svazku – jeho otec je muslim a matka křesťanka.

Zároveň se věnoval akademické dráze – je držitelem doktorátu z bezpečnostních studií a často je tedy oslovován jako „doktor Abiy“ – a politickému působení v rámci Oromské lidově demokratické organizace (OPDO). OPDO je jedna ze čtyř základních stran vládnoucí Etiopské lidové revoluční demokratické fronty (EPRDF) a Abiy Ahmed za ni zasedal v parlamentu, na krátkou dobu se stal ministrem a působil v čele neklidného domovského regionu Oromie, který byl od roku 2015 ohniskem protivládních protestů.

Masové nepokoje původně namířené proti záboru půdy a etnické diskriminaci ve prospěch menšiny Tigrajů se brzy rozšířily do sousedních regionů a mezi další etnické skupiny. Vláda odpověděla brutální represí a masivním zavíráním a mučením politických oponentů. Obavy ze ztráty politického monopolu koalice EPRDF nicméně letos v únoru vedly k nečekané rezignaci stávajícího ministerského předsedy a k volbě Abiyho Ahmeda, považovaného za jednoho z mála u širší veřejnosti důvěryhodných politiků a navíc příslušníka největší etnické skupiny Oromů, k níž se hlásí na třetinu obyvatel stomilionové Etiopie.

Reformátor
Nový premiér s ním spojená očekávání zatím nezklamal. Samotné propouštění politických vězňů doprovodilo ukončení šest měsíců výjimečného stavu, jenž fakticky dával volnou ruku armádě a suspendoval základní občanská práva. Připravují se také reformy protiteroristických a mediálních zákonů; právě protiteroristická legislativa byla v posledních několika letech zneužívána k tvrdým zákrokům vůči kritikům režimu. Abiy Ahmed již v minulých dnech nařídil odstranit ze státního seznamu teroristických organizací několik prominentních opozičních politických hnutí včetně Tsigeho organizace Ginbot 7.

Mimořádné kroky podniká ministerský předseda na mezinárodní scéně. Počátkem června oznámil, že je Etiopie po dlouhých osmnácti letech připravená implementovat závěry Alžírské dohody a vyklidit území, o které vedla mezi lety 1998 a 2000 krvavou válku se sousední Eritreou. Zamrzlý konflikt stál obě země obrovské množství prostředků, pomáhal legitimizovat politické represe a rozdmýchávat nacionalistické vášně. Před pár měsíci zcela nepředstavitelná normalizace s Eritreou je podle všeho na dobré cestě: etiopské hlavní město Addis Abeba minulý týden navštívila eritrejská delegace v čele s ministrem zahraničí, která se dohodla na brzkém osobním setkání mezi etiopským premiérem a eritrejským diktátorem Isaiasem Afwerkim. Etiopie již oznámila obnovení leteckého spojení mezi sousedními státy.

„Domnívám se, že premiér Abiy je moudrý vůdce,“ pochvaloval si po setkání zvláštní poradce eritrejského prezidenta, Yemane Gebreab. „Chceme žít s našimi etiopskými sousedy jako jeden lid.“

O podobně vstřícná gesta se etiopský premiér pokouší vůči dalším dvěma sousedním státům, s nimiž měla země historicky komplikované vztahy: Egyptu, který má problém s etiopskou stavbou obří přehrady na Nilu, a Somálsku, kde si Eritrea s Etiopií dlouho vyřizovaly účty prostřednictvím podpory spřátelených ozbrojených skupin.

Nelehká cesta
Soudě podle průzkumů a desetitisícové účasti na veřejných vystoupeních po celé Etiopii má reformní agenda nového premiéra přesvědčivou podporu většiny občanů. Opatrný optimismus je slyšet právě i ze strany vůdců tři roky trvajících protestů. To však neznamená, že bude prosazení etiopské transformace lehký úkol.

Za největšího oponenta předsedy vlády je obecně považovaná Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TPLF), která byla od začátku 90. let určující stranou vládnoucí koalice. Pouhých šest procent etnických Tigrajů si jejím prostřednictvím vybudovalo obdivuhodnou mocenskou základnu a ovládlo velkou část klíčových struktur včetně armády a nejvýznamnějších sektorů etiopské ekonomiky.

Je zjevné, že TPLF se obává ze ztráty vlivu ve prospěch početnějších etnických skupin a její představitelé se pokoušeli zvolení Abiyho Ahmeda do čela země zablokovat. Protestují i proti normalizaci vztahů s Eritreou – právě na hranici Tigrajského státu se nachází sporná území včetně militarizovaného městečka Badme a Tigrajové proti míru v posledních týdnech demonstrovali s odkazem na válečné oběti. Militanti z TPLF jsou považováni za možné strůjce pokusu o atentát na premiéra koncem června, který si vyžádal dvě oběti a na sto padesát zraněných.

K odporu TPLF a starých politických struktur vůbec je třeba připočíst pokračující napětí mezi různými etnickými skupinami. OSN v minulých dnech varovalo, že násilné střety vyhnaly od začátku června na 800 tisíc lidí z domovů na jihu Etiopie a počty obětí se odhadují na desítky. Uklidnění násilností bez nadměrného použití síly ze strany bezpečnostních složek tak patří mezi premiérovy akutní úkoly.

Jako problematické se nakonec mohou ukázat i avizované hospodářské reformy, jejichž součástí by měla být částečná privatizace důležitých státních podniků například včetně úspěšné letecké společnosti Ethiopian Airlines. Na jednu stranu je pochopitelné, že chce Abiy Ahmed v těchto podnicích ukončit monopol lidí napojených na TPLF, příliš rychlá privatizace by ale na druhou stranu podle zkušeností z řady jiných zemí mohla vést k dalšímu zhoršení dostupnosti státních služeb v už tak velmi nerovnostářské společnosti a k odklonění kapitálu do zahraničí.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.