Etiopský premiér pokračuje v reformách. Polovinu nové vlády tvoří ženy

V druhém nejlidnatějším státu Afriky pokračují překotné změny. V nové vládě premiéra Ahmeda budou polovinu ministerstev řídit ženy, Etiopie se dočká také první prezidentky. Reformy však může zbrzdit násilí a chování bezpečnostních složek.

(frak)

25.10.2018 02:41

Foto_africa_news

Etiopský reformistický premiér s nově zvolenou prezidentkou Sahle-Work Zewdeovou. Foto Africa News

Před dvěma lety na Olympijských hrách v Rio de Janeiru zaujal etiopský maratonský běžec Feyisa Lilesa celý svět. Nejen svým výkonem, když doběhl jako druhý, ale také neobvyklým gestem. Rukama zkříženýma nad hlavou chtěl vyjádřit podporu demonstrantům proti autoritářské vládě, které v tu dobu po stovkách masakrovali příslušníci ozbrojených složek.

Ze strachu z uvěznění zůstal Lilesa po skončení Olympijských her v zahraničí. Do Etiopie se vrátil teprve v neděli 21. října. Namísto policie ho však na letišti v hlavním městě Addis Abeba čekal ministr zahraničí Workneh Gebeyehu spolu se zástupem fanoušků.

„Věděl jsem, že tenhle den jednou přijde. Věděl jsem, že všechna ta krev nebyla prolitá nadarmo,“ prohlásil po návratu Lilesa. „Věděl jsem, že diktatura jednou padne a čekal jsem na ten den. Netušil jsem, jestli přijde dnes nebo zítra, ale vždycky jsem si byl jistý, že se do země svých předků vrátím.“

Jiná Etiopie
Země, do níž se Feyisa Lilesa vrátil, se za dva roky skutečně změnila. Masové protesty, jež započaly v Lilesově domovském státě Oromie a brzy se přelily do sousedního Amharska a dalších regionů nakonec dominantní Etiopskou lidovou revoluční demokratickou frontu (EPRDF) přinutily k odvolání represivní vlády. Novým premiérem se v dubnu stal dvaačtyřicetiletý Abiy Ahmed pocházející právě z dlouho upozaďovaného – a přitom v zemi nejpočetnějšího – oromského etnika.

Reformně naladěnému Ahmedovi se za několik měsíců podařilo uskutečnit výjimečné kroky. Kromě propuštění politických vězňů a úprav protiteroristického zákona, zneužívaného k potlačování demonstrací, například podle všeho definitivně ukončil vleklou válku se sousední Eritreou a mezi oběma dávnými nepřáteli se otevřely hranice.

Překotné tempo změn zatím nedokázal zastavit ani pokus o atentát nebo nátlak části nespokojených ozbrojených složek. Když 10. října do premiérova sídla napochodovalo několik set vojáků s požadavkem na zvýšení platů, Ahmed je dokázal uklidnit a nakonec spolu se smějícími se příslušníky armády před kamerami cvičil kliky.

Jejich požadavkům vyhovět odmítl. „Musíme naše zdroje využít na rozvojové účely,“ prohlásil. „Mohli bychom každému zvýšit plat, ale potom můžeme na jakýkoli vývoj kupředu zapomenout.“

Nová vláda
Mezi výjimečné kroky z poslední doby patří bezpochyby sestavení nové vlády, již premiér představil veřejnosti minulý týden. Z dvaceti ministerstev totiž celou polovinu obsadily ženy – a to včetně klíčového ministerstva obrany, obchodu nebo dopravy. Žena, jmenovitě zkušená diplomatka OSN Sahle-Work Zewdeová, nadto převezme prezidentský úřad, který má v zemi ceremoniální úlohu.

„Naše ministryně prokážou nesmyslnost starého pořekadla, že ženy nemohou být ve vedoucích pozicích,“ sdělil Ahmed parlamentu s narážkou na přežívající stereotypy v tradičně založené etiopské společnosti. „Je to první rozhodnutí tohoto typu v historii Etiopie a nejspíš celé Afriky,“ dodal. Etiopský příklad mimochodem hned o dva dny později následovala Rwanda.

Žena stane i v čele nově vytvořeného „ministerstva pro mír“, které by mělo podle premiérových představ dohlížet na fungování tajných služeb, policie nebo migrace a pracovat na zlepšení dlouhodobě napjatých vztahů mezi desítkami různých etnických skupin. Ministryní pro mír se stala bývalá předsedkyně dolní komory parlamentu, Muferiat Kamilová, která je navíc muslimského vyznání.

V Ahmedově novém kabinetu zasedne hned pět muslimů a muslimek, k jejichž náboženství se sice hlásí třetina obyvatel Etiopie, na politické scéně však byli dlouho zastoupeni jen málo. Premiér sám je mimochodem ze smíšeného svazku muslima a křesťanky.

Staré konflikty
V nejpalčivější otázce usmíření zhruba osmdesáti etnických skupin, mezi nimiž mimo jiné kvůli ekonomickým a společenským nerovnostem pravidelně vznikají násilné střety, dosáhl premiér Ahmed určitého pokroku. Kromě propouštění politických vězňů nechal vyřadit ze seznamu teroristických organizací mnoho regionálních separatistických skupin a pokouší se s nimi vyjednávat o odzbrojení. V pondělí 22. října se tak podařilo uzavřít mírovou dohodu s Národně osvobozeneckou frontou Ogadenu (ONLF), jež od roku 1984 usilovala o odtržení Somálci obývaných oblastí na východě země.

Politika usmiřování však může mít paradoxně i zcela opačné než zamýšlené důsledky, jak ukázaly události z poloviny září. Návrat více než tisícovky bojovníků z původně zakázané Oromské osvobozenecké fronty (OLF) ze sousední Eritreje na některých místech vyústil v útoky proti menšinovým skupinám, při nichž zemřelo na dvacet lidí. Odhaduje se, že za poslední rok vnitřní konflikty vyhnaly ze svých domovů více než dva miliony osob.

Otazníky se dále vznáší nad mnohdy stále represivním postupem etiopských bezpečnostních složek. Při zmíněných etnických konfliktech a navazujících demonstracích proti násilí v Addis Abebě zastřelili policisté několik lidí a další tisíce osob skončily bez řádného obvinění ve vězení nebo v „převýchovných“ vojenských táborech. Většina z nich byla propuštěna na svobodu minulý týden.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.