Konflikt v Etiopii se vyhrocuje. Povstalci směřují k Addis Abebě

↗

Davy etiopských vojáků zajatých tigrajskými povstalci na cestě do sběrného tábora. Foto Yasuyoshi Chiba, AFP

Bezpečnostní situace v Etiopii — druhém nejlidnatějším státě v Africe — se v posledním týdnu rychle vyhrocuje. Shodují se na tom takřka všichni pozorovatelé nehledě na vládní mediální blokádu. Co se jevilo začátkem roku jako trestná výprava proti tigrajským povstalcům a později jako zamrzlý konflikt, začíná nyní připomínat regulérní občanskou válku.

Ještě ve druhé polovině října se psalo o „přetrvávajícím napětí“. Pak se však začala situace měnit. Různé skupiny loajální k tigrajskému povstaleckému vedení donutily federální armádu k ústupu a vyrazily z území vlastní Tigraje směrem na jih.

Kdo je kdo v etiopském konfliktu

Dne 30. října bylo dobyto regionální středisko Dessie, 31. října pak město Kombolcha. V prvním listopadovém týdnu postoupili povstalci ještě dále. V první polovině aktuálního týdne se fronta nacházela přibližně v polovině vzdálenosti mezi hranicí Tigraje a Addis Abebou, hlavním etiopským městem.

Od západu přitom k Addis Abebě míří také jednotky Oromské osvobozené armády (OLA), další povstalecké skupiny, která s Tigrajci od léta spolupracuje. V úterý 8. listopadu se jednotky OLA nacházely dle zpráv z povstaleckého ústředí pouze „desítky kilometrů“ od metropole.

Zástupci režimu vyzvali už o víkendu „věrné Etiopany“, aby se připravil k „boji o přežití státu“. Západní země apelují na své občany, aby zemi opustili, „dokud to jde“.

„Právě se připravujeme na další útok. Jsem přesvědčený, že budeme brzy hotovi,“ řekl v pondělí AFP velitel oromské Oromské osvobozené armády Džál Marú.

↗

Situace v první polovině týdne. Zelenou zde postup Tigrajců, žlutou Oromů. Černé vyznačenou oblast kontrolují amharské milice, jež bojují na straně vlády. Modrá na severu ukazuje zábor eritrejskou armádou. Grafika WmC

Znalci etiopských poměrů upozorňují, že se povstalecké jednotky nepokoušejí o nějaké velké operace, jimiž by ovládly celou zemi — zatím spíše jen postupují po hlavních silnicích a obsazují přilehlá sídla.

Na straně vlády v čele s premiérem Abiyem Ahmedem stojí přitom četné lokální milice. I kdyby se tak podařilo povstalcům dobýt hlavní město, válka tím zřejmě neskončí.

Na víkendových záběrech z Addis Abeby nebyl vidět žádný mimořádný režim — obchodníci si sice stěžovali na problémy, jinak však město vypadlo jako obvykle. Úředně byl ovšem již minulé úterý vyhlášen v celé Etiopii šestiměsíční výjimečný stav, který umožňuje vládě — kromě jiného — začít s nouzovými odvody do armády.

„Použijte (proti povstalcům) jakýkoliv typ zbraně, abyste je zastavili (… Bude-li to třeba), zemřít pro Etiopií je povinností nás všech,“ hromoval v neděli na provládní demonstraci sám premiér.

Vývoj před vyhrocením

Jak zde připomínala nedávno Linda Piknerová, současný vnitroetiopský konflikt je také válkou o převažující výklad situace, a je tak vícevrstevný. Oficiálně začala celá válka loni 3. listopadu pacifikačním úderem federální armády proti Tigrajské lidově osvobozenecké frontě (TPLF) poté, co tigrajští ozbrojenci obsadili vojenské základny na území vlastní Tigraje. Ti tak učinili s odvoláním na vítězství TPLF v lokálních volbách, které však federální vláda neuznala.

Komentář●Linda Piknerová

Napětí v Etiopii pokračuje. Vláda bojuje také o moc nad oficiálním narativem

Tažení mělo být podle premiéra Abiyho Ahmeda „krátké a drtivé“, což z počátku skutečně bylo. Po odchodu federální armády z Tigraje však začala TPLF znovu mobilizovat. Federální armáda následně odřízla Tigraj od dodávek paliv, zásob i elektřiny. Jednotky obou stran se pak střetly ještě v několika kratších ofenzívách a protiofenzívách.

Obě strany přitom odmítly vpustit na svá území nezávislé novináře a samy rozšiřovaly do světa materiály usvědčující protivníka z hromadných poprav, vyhánění civilistů a dalších válečných zločinů.

Oficiálně chtějí Tigrajci — šestimilionová menšina ve stomilionovém státě — uvolnění stávající blokády a garanci sebeurčení. Vojenská elita jejich TPLF ale až do nástupu Abiyho Ahmeda v roce 2018 vládla polodiktátorsky celé Etiopii, a to předchozích sedmadvacet let nepřetržitě. Panují proto obavy, že TPLF usiluje opět především o moc.

Podobné požadavky jako Tigrajci mají i povstalci z Oromie. Jejich OLA má ale za sebou zase etnické čistky.

Proč se povstalcům tak daří

Trochu nečekané úspěchy povstalců vysvětlují analytikové zvláště třemi faktory:

zázemím TPLF, která měla až do předloňského roku pod kontrolu celou etiopskou armádu, a po reformách Abiyho Ahmeda si stáhla většinu důstojníků i mnoho zbraní,
vůlí sjednotit různé protivládní skupiny z různých částí země — od pátku 4. listopadu funguje tzv. Jednotná fronta etiopských federačních a konfederačních sil, jež čítá vedle TPLF a OLA sedm dalších formací,
váhavou reakcí zbytku světa, zvláště tradičního etiopského patrona USA.

Vazba Etiopie na USA vznikla mnoho let zpátky. Zvláště se ale utvrdila po vyhlášení války s terorismem po 11. září 2001. V ní byla Etiopie pro USA klíčový regionální klient, jemuž se tolerovalo i autoritářské zřízení.

Spojené státy se nyní snaží oficiálně zprostředkovat příměří. Dle velmi rozšířené konspirační teorie však ve skutečnosti straní povstalcům.

„(Američané) chtějí zničit naši zemi. Tak jako to udělali v Afghánistánu. U nás se jim to ale nepodaří. My jsme Etiopané,“ cituje agentura Reuters Tigist Lemmovou, účastnici nedělní provládní demonstrace v Addis Abebě.

↗

V současném konfliktu se obě strany vnímají jako oběť. Mezi stoupenci vlády je přitom rozšířená konspirační teorie, že válku přiživují Američané, kteří si přejí návrat tigrajské polodiktatury. Foto Eduardo Soteras, AFP

Jak prorežimní, tak povstalecký tábor se chápe v současném konfliktu jako oběť. V zahraničí se konají demonstrace na podporu jedné i druhé skupiny.

Zprávy lidskoprávních organizací plní poukazy na případy etnonacionálního násilí, pogromy, nucené vysídlování a další válečné zločiny. Za dosavadní rok konfliktu byly zabity tisíce lidí, kolik konkrétně a z jaké strany však nevíme.

Počet lidí, kteří museli kvůli konfliktu opustit domov, OSN odhaduje na dva miliony. Jenom v Tigraji je kvůli celoročním bojům ohroženo na 400 tisíc lidí hladomorem. Tigrajští povstalci naopak nyní ohrožují tzv. Džibutský koridor, jehož obsazením by mohli odříznout od většiny zboží hlavní město.

Bezpečnostní analytikové zatím šetří se scénáři, co vše by rozvrat ve stomilionovém státě znamenal. Jisté je ale, že v kontextu nedávného převratu v sousedním Súdánu a setrvale špatné situace v Somálsku by šlo nejméně o celoregionální katastrofu.