Konec Nobelovy ceny míru po nominaci Juliana Assange?
Petr JedličkaSoučasné vášně ohledně nominace spoluzakladatele WikiLeaks na nejvýznamnější mírové ocenění jsou pochopitelné. Sám fakt nominace ale o smyslu Nobelovy ceny vypovídá asi tolik jako soustavné navrhování Hillary Clintonové.
O Nobelově ceně míru a právu toho či onoho na ni se debatuje každý rok a to je dobře. Není moc důležitějších otázek, než jaké jednání ve světě míru prospívá, jaké škodí, jak mír co nejúčinněji udržovat a jak znovu-nalézat, pokud už vypukne válka.
Jedna z odnoží této každoroční debaty je ovšem naopak tradičně planá, často i úplně zbytečná. Běží o rozhořčování, koho si to zase dovolily odpovědné osoby nominovat, a zda má v dané souvislosti cena ještě smysl.
A právě tato debata je po čtvrtečním zatčení Juliana Assange, který je letos opět mezi nominovanými, aktuálně zase k vidění.
A proč je dokonce pan Jedlička označuje za "pochopitelné"?
Vždyť na tuhle cenu byli nominováni a dokonce ji obdrželi jiní ptáčci, někteří s rukama od krve až po ramena...
Pokud takovéto skupiny objektivně existují, je přeci "pochopitelné", že nominace vzbudí vášně.