Juliana Assange odtáhli z ambasády, přišel o azyl a míří do britské vazby
Petr JedličkaLondýnská policie zadržela nejznámější postavu WikiLeaks po svolení ekvádorského velvyslance. Assange strávil na ambasádě sedm let. Za staré porušení podmínek kauce mu hrozí rok vězení. O jeho vydání ale už požádaly i Spojené státy.
Spoluzakladatel WikiLeaks a nejznámější postava tohoto whistleblowerského severu Julian Assange byl odtažen z budovy ekvádorské ambasády v Londýně, kde trávil v azylu posledních sedm let. Stalo se tak ve čtvrtek dopoledne. Podle informací z britských médií provedla akci londýnská Metropolitní policie za pomoci pracovníků ambasády. Assange tak definitivně přišel o diplomatickou ochranu, již mu Ekvádor svého času poskytl, a míří do britské vazby.
„Mohu potvrdit, že příslušníci Metropolitní policie provedli zákrok v prostoru ambasády po pozvání od samotného velvyslance (...) pan Assange byl zadržen a nyní čeká na výkon spravedlnosti,“ uvedl pro agentury Sajid Javid, britský ministr vnitra.
Ekvádor udělil Assangovi azyl v roce 2012 v souvislosti s jeho zadržením v Británii a chystaným vydáním do Švédska, kde byl vyšetřován pro sexuální delikt. Assange přitom po celou dobu tvrdil, že případ je jen divadlo a že skutečným záměrem švédských i britských orgánů je vydat ho k politickému procesu do Spojených států, protože WikiLeaks poškozují svými odhaleními zájmy tamních mocných.
Samotný švédský případ byl již v roce 2017 uzavřen pro nedostatek důkazů. Formální důvody azylu tedy pominuly. Assange ovšem svou žádostí o azyl a s ní spojeným vstupem na ekvádorskou ambasádu v roce 2012 porušil podmínky dané britským soudem, za kterých mu bylo dovoleno čekat na vydání do Švédska na svobodě právě v Británii.
Za porušení těchto podmínek mu hrozí aktuálně až jednoroční vězení.
Zaměstnanci ekvádorské ambasády si v poslední době často stěžovali, že Assange nedodržuje pokyny ohledně azylového režimu. Ve vlastním Ekvádoru navíc nastoupil minulý rok nový prezident Lenín Moreno, z jehož telefonátů zveřejnily WikiLeaks před časem informace naznačující jeho korupci. Právě Moreno měl pak dle neoficiálních informací zahájit tajná jednání s Brity o ukončení diplomatické ochrany. O Assangově vydání se tak už delší dobu spekulovalo.
Sám Moreno ke zrušení Assangova azylu uvedl, že dotyčný překročil pomyslou mez tím, že stále aktivně řídil WikiLeaks a jejich prostřednictvím zasahoval do vnitřních záležitostí jiných států, přestože byl před obojím opakovaně varován. Za pomyslnou poslední kapku Moreno označil lednové zveřejnění uniklých dokumentů z Vatikánu.
Mezi Assangovými stoupenci se má nicméně za jisté, že vše bylo od začátku opět jen záminkou k Assangově vydání do Spojených států. Právě o to přitom dle odpoledních informací USA skutečně požádaly.
Assange má ve Spojených státech čelit obvinění ze zločiného spolčení, kterého se měl dopustit s proslulou whistleblowerkou Chelsea Manningovou před rokem 2012. Konkrétně šlo o snahu o proniknutí do sítě amerického ministerstva obrany.
Podle amerického ministerstva spravedlnosti pomáhal Assange Manningové prolomit heslo a zároveň ji přesvědčoval, aby ve vynášení dat pokračovala. Za čin hrozí Assangovi až pětiletý trest. V USA je ale prověřován i ohledně řady jiných skutků, a je tak pravděpodobné, že další obvinění budou následovat .
Proti vydání Juliana Assange do USA se již sbírají podpisy na tematickou petici.
„Je třeba vyjít do ulic a dát najevo, že za tímto statečným mužem stojíme,“ uvedl pro Guardian John Pilger, známý novinář a jeden z Assangových podporovatelů.
Zásluhy WikiLeaks a ruská stopa
Julian Assange se stal celosvětově známou postavou po roce 2010, kdy jeho WikiLeaks zveřejnily na 500 tisíc polních zpráv od amerických jednotek v Afghánistánu a Iráku a na 250 tisíc kabelogramů z amerických ambasád vynesených vojenskou analytičkou Chelsea Manningovou. Všichni zájemci se tak mohli seznámit s utajovanou stránkou obou válek či například s rozsahem korupce v jednotlivých zemích, o níž psali američtí diplomaté domů.
Odhalení WikiLeaks velmi poznamenaly vnitroamerickou debatu o smyslu intervenčních válek. Pomohly také rozdmýchat Arabské jaro, neboť vyjevily další důkazy o zkorumpovanosti starých režimů v Tunisku, Egyptě, Libyi nebo Palestině. Assange byl v této souvislosti dokonce svého času podezříván, že pracuje pro USA, kterým mělo svržení starých arabských diktátorů vyhovovat.
V posledních letech čelí však spíše opačné kritice — že jedná v koordinaci s tvůrci zahraniční politiky Ruské federace. Ruská média totiž dnes činí z každé negativní zajímavosti o západních zemích z materiálů, jež WikiLeaks zveřejní, titulní zahraničněpolitickou zprávu. Assange sám pak také pravidelně vystupoval přes telemost v ruských prorežimních médiích.
Během podzimu 2016 navíc WikiLeaks společně s ruskou anglojazyčnou stanicí RT zveřejňovaly každý den během horké fáze americké prezidentské kampaně výňatky z ukradených mailů osob blízkých Hillary Clintonové. O tom, do jaké míry ovlivnil tento počin výsledek vlastních voleb, doposud znalci debatují.
Další informace:
The Guardian Julian Assange removed from Ecuadorian embassy in London
BBC News Julian Assange: Wikileaks co-founder arrested in London
El País WikiLeaks reports spying operation against Julian Assange at Ecuador embassy in London