Juliana Assange odtáhli z ambasády, přišel o azyl a míří do britské vazby

Petr Jedlička

Londýnská policie zadržela nejznámější postavu WikiLeaks po svolení ekvádorského velvyslance. Assange strávil na ambasádě sedm let. Za staré porušení podmínek kauce mu hrozí rok vězení. O jeho vydání ale už požádaly i Spojené státy.

Spoluzakladatel WikiLeaks a nejznámější postava tohoto whistleblowerského severu Julian Assange byl odtažen z budovy ekvádorské ambasády v Londýně, kde trávil v azylu posledních sedm let. Stalo se tak ve čtvrtek dopoledne. Podle informací z britských médií provedla akci londýnská Metropolitní policie za pomoci pracovníků ambasády. Assange tak definitivně přišel o diplomatickou ochranu, již mu Ekvádor svého času poskytl, a míří do britské vazby.

„Mohu potvrdit, že příslušníci Metropolitní policie provedli zákrok v prostoru ambasády po pozvání od samotného velvyslance (...) pan Assange byl zadržen a nyní čeká na výkon spravedlnosti,“ uvedl pro agentury Sajid Javid, britský ministr vnitra.

Ekvádor udělil Assangovi azyl v roce 2012 v souvislosti s jeho zadržením v Británii a chystaným vydáním do Švédska, kde byl vyšetřován pro sexuální delikt. Assange přitom po celou dobu tvrdil, že případ je jen divadlo a že skutečným záměrem švédských i britských orgánů je vydat ho k politickému procesu do Spojených států, protože WikiLeaks poškozují svými odhaleními zájmy tamních mocných.

Samotný švédský případ byl již v roce 2017 uzavřen pro nedostatek důkazů. Formální důvody azylu tedy pominuly. Assange ovšem svou žádostí o azyl a s ní spojeným vstupem na ekvádorskou ambasádu v roce 2012 porušil podmínky dané britským soudem, za kterých mu bylo dovoleno čekat na vydání do Švédska na svobodě právě v Británii.

Za porušení těchto podmínek mu hrozí aktuálně až jednoroční vězení.

Zaměstnanci ekvádorské ambasády si v poslední době často stěžovali, že Assange nedodržuje pokyny ohledně azylového režimu. Ve vlastním Ekvádoru navíc nastoupil minulý rok nový prezident Lenín Moreno, z jehož telefonátů zveřejnily WikiLeaks před časem informace naznačující jeho korupci. Právě Moreno měl pak dle neoficiálních informací zahájit tajná jednání s Brity o ukončení diplomatické ochrany. O Assangově vydání se tak už delší dobu spekulovalo.

Sám Moreno ke zrušení Assangova azylu uvedl, že dotyčný překročil pomyslou mez tím, že stále aktivně řídil WikiLeaks a jejich prostřednictvím zasahoval do vnitřních záležitostí jiných států, přestože byl před obojím opakovaně varován. Za pomyslnou poslední kapku Moreno označil lednové zveřejnění uniklých dokumentů z Vatikánu.

Nový ekvádorský prezident Lenín Moreno Assangovo vydání hájí. Foto archiv Cynthiagarcia.com.ar

Mezi Assangovými stoupenci se má nicméně za jisté, že vše bylo od začátku opět jen záminkou k Assangově vydání do Spojených států. Právě o to přitom dle odpoledních informací USA skutečně požádaly.

Assange má ve Spojených státech čelit obvinění ze zločiného spolčení, kterého se měl dopustit s proslulou whistleblowerkou Chelsea Manningovou před rokem 2012. Konkrétně šlo o snahu o proniknutí do sítě amerického ministerstva obrany.

Podle amerického ministerstva spravedlnosti pomáhal Assange Manningové prolomit heslo a zároveň ji přesvědčoval, aby ve vynášení dat pokračovala. Za čin hrozí Assangovi až pětiletý trest. V USA je ale prověřován i ohledně řady jiných skutků, a je tak pravděpodobné, že další obvinění budou následovat .

Proti vydání Juliana Assange do USA se již sbírají podpisy na tematickou petici.

„Je třeba vyjít do ulic a dát najevo, že za tímto statečným mužem stojíme,“ uvedl pro Guardian John Pilger, známý novinář a jeden z Assangových podporovatelů.

Zásluhy WikiLeaks a ruská stopa

Julian Assange se stal celosvětově známou postavou po roce 2010, kdy jeho WikiLeaks zveřejnily na 500 tisíc polních zpráv od amerických jednotek v Afghánistánu a Iráku a na 250 tisíc kabelogramů z amerických ambasád vynesených vojenskou analytičkou Chelsea Manningovou. Všichni zájemci se tak mohli seznámit s utajovanou stránkou obou válek či například s rozsahem korupce v jednotlivých zemích, o níž psali američtí diplomaté domů.

Odhalení WikiLeaks velmi poznamenaly vnitroamerickou debatu o smyslu intervenčních válek. Pomohly také rozdmýchat Arabské jaro, neboť vyjevily další důkazy o zkorumpovanosti starých režimů v Tunisku, Egyptě, Libyi nebo Palestině. Assange byl v této souvislosti dokonce svého času podezříván, že pracuje pro USA, kterým mělo svržení starých arabských diktátorů vyhovovat.

V posledních letech čelí však spíše opačné kritice — že jedná v koordinaci s tvůrci zahraniční politiky Ruské federace. Ruská média totiž dnes činí z každé negativní zajímavosti o západních zemích z materiálů, jež WikiLeaks zveřejní, titulní zahraničněpolitickou zprávu. Assange sám pak také pravidelně vystupoval přes telemost v ruských prorežimních médiích.

Během podzimu 2016 navíc WikiLeaks společně s ruskou anglojazyčnou stanicí RT zveřejňovaly každý den během horké fáze americké prezidentské kampaně výňatky z ukradených mailů osob blízkých Hillary Clintonové. O tom, do jaké míry ovlivnil tento počin výsledek vlastních voleb, doposud znalci debatují.

Další informace:

The Guardian Julian Assange removed from Ecuadorian embassy in London

BBC News Julian Assange: Wikileaks co-founder arrested in London

El País WikiLeaks reports spying operation against Julian Assange at Ecuador embassy in London

    Diskuse (1 příspěvek)
    Petr Jedlička, redaktor DR
    May 1, 2019 v 14.28
    Aktualizace
    Assangovi vyměřil britský soud zatím padesátitýdenní trest za porušení podmínek kauce. O ničem dalším se dosud nerozhodlo.