Spoluzakladatel a faktický šéfredaktor whistleblowerského serveru WikiLeaks Julian Assange požádal Ekvádor o politický azyl. Učinil tak osobně v úterý, na londýnském velvyslanectví země. Australský občan Assange se snaží poslední rok a půl bránit vydání z Británie do Švédska, kde je podezříván z několika sexuálních deliktů. Podle vysvětlení, jež sdělil ekvádorským orgánům, je z politických důvodů perzekuován a vystaven riziku, že bude ze Švédska „vydán do cizí země, ve které se trestá špionáž a rozvracení státního zřízení smrtí“.

„Případ Juliana Assange bedlivě studujeme a žádost zkoumáme (...) dokud odpovědné orgány nevydají stanovisko, zůstane pan Assange na ambasádě, pod ochranou ekvádorské vlády,“ píše ekvádorské velvyslanectví v tiskové zprávě.

Assange v posledním týdnu přišel o jednu z posledních možností, jak svému vydání zabránit řádně de jure — britský Nejvyšší soud zamítl stížnost jeho právníků, kteří viděli v dřívějším rozhodování soudu procesní chyby. O vlastním vydání do Švédska bylo rozhodnuto již v únoru 2011. V dalších měsících pak Assange využil všechny opravné prostředky, které mu britské právo nabízelo.

Z řádných postupů zbýval Assangovi vlastně už jenom jediný — odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva. Britské orgány mu daly k apelu do Štrasburku čas do 28. června. Poté slíbily zahájit extradiční proces.

„Assange je nyní na diplomatické půdě, a tedy mimo dosah soudů i policie. Budeme intenzivně pracovat s ekvádorskými orgány na vyřešení situace,“ uvádí britské ministerstvo zahraničí v tematickém prohlášení.

Julian Assange se stal světoznámou postavou v roce 2010, kdy se rozhodl protstřednictvím WikiLeaks zveřejnit ohromné množství uniklých tajných dokumentů, mimojiné i 250 tisíc depeší z amerických ambasád. Jihoamerické režimy reagovaly na událost vstřícněji než vlády z ostatních částí světa. Někteří představitelé Ekvádoru přitom již tehdy nabízeli Assangovi azyl, resp. občanství, třebaže později vzali nabídku zpět.

Detaily případu

Švédští žalobci žádají Assangovo vydání kvůli podezření, že se předloni dopustil čtyř sexuálních deliktů na dvou ženách. Jedním z nich je znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno mnohem přísněji než v ostatních zemích EU. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku.

Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.

Assange sám se cítí nevinen a zdůrazňuje, že ani švédská strana proti němu nevznesla oficiální žalobu. Využila jen poměrně nového nástroje — evropského zatykače —, jehož prostřednictvím o Assangovo vydání žádá.

Podle spoluzakladatele WikiLeaks je celé obvinění politicky motivované a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama — tedy bez nároku na právní ochranu.

Američtí diplomaté v Británii i Švédsku ovšem uvádějí, že jde o čirý nesmysl — Washington si prý skutečně myslí, že například zveřejnění kabelogramů z amerických ambasád Assangovým serverem bylo za hranicí trestnosti, avšak Assange dosud z ničeho neobvinil. Zásadně přitom vylučují, že by americká strana chtěla Assange věznit na Guantánamu.