Assange z WikiLeaks chce kandidovat do australského Senátu

Petr Jedlička

Známý propagátor svobodného přístupu k informacím se rozhodl vstoupit do oficiální politiky. Kandidovat může dle znalců i ze švédské vazby. Šanci na získání mandátu však nemá velikou.

Spoluzakladatel a šéfredaktor angažovaného serveru WikiLeaks Julian Assange se rozhodl kandidovat do Senátu v Austrálii, svojí domovské zemi. WikiLeaks o tom informovaly o víkendu na sociálních sítích. „Zjistili jsme, že je možné, aby Julian Assange kandidoval do australského Senátu, i když je nyní zadržován. Julian se rozhodl do toho jít,“ píše se v příslušném sdělení.

Assange je v současnosti v Británii, kde v domácím vězení čeká na výsledek odvolacího řízení proti svému vydání do Švédska. Tam čelí podezření, že se dopustil několika sexuálních deliktů.

Dle severu Haffington Post nemohou v Austrálii kandidovat pouze ti občané, které soud usvědčil z porušení místních zákonů a jimž byl zároveň vyměřen alespoň dvanáctiměsíční trest. Assangeovi hrozí ve Švédsku i vyšší sazba, australská legislativa však posuzuje příslušná provinění mírněji.

„Nejsem si vědom žádné překážky, jež by mu zabránila kandidovat, i když by byl usvědčen,“ cituje Post George Williamse, ústavního právníka z Univerzity Nového Jižní Walesu.

Média před časem zanamenala výrok australské premiérky Julie Gillardové, která označila práci WikiLeaks pod Assangeovým vedením za „krajně neodpovědnou“. Tamní policie ovšem konstatovala, že v souvislosti s hlavní náplní činnosti WikiLeaks v poslední letech — tedy se zveřejňováním vnitřních materiálů amerických ambasád, úřadů a vojenských složek — nedošlo k porušení žádného australského zákona.

Vydání Juliana Assangeho do Švédska schválil londýnský Magistrátní soud už v únoru loňského roku. Vrchní soud následně na podzim zamítl první odvolání. Assangeho právníci se v zimě odvolali ještě k Nejvyššímu soudu. Ten nyní případ přezkoumává a své rozhodnutí vynese v příštích týdnech.

Volby do australského Senátu se mají konat v létě 2013.

Může vyhrát?

Podle odborníků, které oslovily zpravodajské agentury, nejsou Assangeho vyhlídky na volební vítězství valné. Do 76členného australského Senátu se sice pokaždé dostane jedna nebo dvě nezávislé osobnosti; zpravidla jde ale o politicky aktivní jednice a známé postavy australského veřejného života. Drtivou většinu úspěšných kandidátů nominují zavedené strany.

Další Assangeho nevýhodou je fakt, že v Austrálii léta nežije.

Podle Johna Wanny, politologa z Australské národní univerzity, má přesto Assange slušnou šanci získat přes čtyři procenta hlasů. To je v australském systému hranice, po jejímž překročení získává i neúspěšný kandidát právo na státní příspěvek ve výši dvou dolarů za každý odevzdaný hlas.

Assange by si takto dle Wanny mohl přijít na „statisíce dolarů“.

Právě v souvislosti s finančními problémy se přitom dnes píše o WikiLeaks nejčastěji. Server kvůli nedostatku prostředků přestal dokonce vydávat další materiály.

Podle Assangeho výkladu stojí za problémy iniciativa amerických finančních institucí, konkrétně společností Visa, MasterCard, PayPal, Western Union a Bank of America. Ty s WikiLeaks odmítají spolupracovat a dle Assangeho připravily server o 95 procent někdejších příjmů, převážně darů.

Detaily případu

Švédská prokuratura podezřívá Juliana Assangeho ze spáchání čtyř sexuálních deliktů, kterých se měl dopustit na dvou ženách v létě 2010. Jedním z nich je znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno přísněji než v ostatních zemích. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku.

Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.

Assange sám se cítí nevinen a zdůrazňuje, že ani švédská strana proti němu nevznesla oficiální žalobu. Využila jen poměrně nového nástroje — evropského zatykače —, na jehož základě o Assangeho vydání žádá.

Podle spoluzakladatele WikiLeaks je celé obvinění politicky motivované a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama — tedy bez nároku na právní ochranu.

Američtí diplomaté v Británii i Švédsku uvádějí, že jde o čirý nesmysl — Washington si prý skutečně myslí, že zveřejnění kabelogramů z amerických ambasád Assangovým serverem bylo za hranicí trestnosti, avšak Assangeho dosud z ničeho neobvinil. Zásadně přitom vylučují, že by americká strana chtěla dotyčného věznit na Guantánamu.

Další informace:

Huffington Post Julian Assange Australia Senate Run Announced

CNN WikiLeaks: Founder Julian Assange to run for Australian Senate

CommonDreams.org Wikileaks' Assange to Run for Australian Senate Seat