Vojín americké armády Bradley Manning, jenž se vší pravděpodobností vynesl většinu dokumentů zveřejněných serverem WikiLeaks v posledních letech, byl navržen na Nobelovu cenu míru. Nominovala ho skupina islandských poslanců z parlamentní skupiny Hnutí. Manning je podle nich osobou, která se zasloužila o dílčí poznání skutečného stavu světa. To pak pomohlo mobilizovat síly, které si v několika zemích vynutily i změnu režimu.

Poslanci v nominačním dopise doslova píší:

„Manning je voják pozemních sil Spojených států, jenž čelí obvinění, že předal mnoho set tisíc dokumentů wihstleblowerské stránce WikiLeaks. Uniklé dokumenty ukazují na letitou korupci, válečné zločiny a imperialismus vlády USA. Tato odhalení živila demokratická povstání po celém světě, včetně demokratické revoluce v Tunisku. Podle novinářů pomohly činy, ze kterých je Manning obviňován, podnítit demokratizační hnutí Arabského jara, osvětlit ovlivňování zahraniční politiky korporacemi a teprve před nedávnem rovněž přispěly k souhlasu Obamovy administrativy se stažením všech amerických vojáků z okupovaného Iráku.“

„Dokumenty, které WikiLeaks zveřejnily, neměly nikdy zůstat mimo veřejný dohled,“ píše se v dopise dále. „Odhalení (...) pomohla rozproudit debaty o celosvětové angažovanosti USA, civilních obětech války, imperialistických manipulacích a pravidlech zahraničních zásahů. Občané celého světa dluží WikiLeaks za osvětlení těchto témat, a proto vybízíme (Nobelův) výbor, aby udělil prestižní cenu obviněnému whistleblowerovi Bradleymu Manningovi.“

Laureáty Nobelovy ceny míru vybírá norský Nobelův výbor volený norským parlamentem. Nominanty navrhují zvláštní poradci výboru, bývalí laureáti ceny, akademikové, členové vlád a poslanci parlamentů z celého světa.

Výbor každý rok obdrží okolo dvou set nominací. Jméno laureáta bývá oznámeno na začátku října. Vlastní cena se předává 10. prosince.