Vojín americké armády Bradley Manning, jenž se vší pravděpodobností vynesl většinu dokumentů zveřejněných serverem WikiLeaks v posledních letech, byl navržen na Nobelovu cenu míru. Nominovala ho skupina islandských poslanců z parlamentní skupiny Hnutí. Manning je podle nich osobou, která se zasloužila o dílčí poznání skutečného stavu světa. To pak pomohlo mobilizovat síly, které si v několika zemích vynutily i změnu režimu.

Poslanci v nominačním dopise doslova píší:

„Manning je voják pozemních sil Spojených států, jenž čelí obvinění, že předal mnoho set tisíc dokumentů wihstleblowerské stránce WikiLeaks. Uniklé dokumenty ukazují na letitou korupci, válečné zločiny a imperialismus vlády USA. Tato odhalení živila demokratická povstání po celém světě, včetně demokratické revoluce v Tunisku. Podle novinářů pomohly činy, ze kterých je Manning obviňován, podnítit demokratizační hnutí Arabského jara, osvětlit ovlivňování zahraniční politiky korporacemi a teprve před nedávnem rovněž přispěly k souhlasu Obamovy administrativy se stažením všech amerických vojáků z okupovaného Iráku.“

„Dokumenty, které WikiLeaks zveřejnily, neměly nikdy zůstat mimo veřejný dohled,“ píše se v dopise dále. „Odhalení (...) pomohla rozproudit debaty o celosvětové angažovanosti USA, civilních obětech války, imperialistických manipulacích a pravidlech zahraničních zásahů. Občané celého světa dluží WikiLeaks za osvětlení těchto témat, a proto vybízíme (Nobelův) výbor, aby udělil prestižní cenu obviněnému whistleblowerovi Bradleymu Manningovi.“

Laureáty Nobelovy ceny míru vybírá norský Nobelův výbor volený norským parlamentem. Nominanty navrhují zvláštní poradci výboru, bývalí laureáti ceny, akademikové, členové vlád a poslanci parlamentů z celého světa.

Výbor každý rok obdrží okolo dvou set nominací. Jméno laureáta bývá oznámeno na začátku října. Vlastní cena se předává 10. prosince.

Islandští poslanci odeslali svůj dopis výboru 1. února. O několik dní později se objevil na stránkách předsedkyně jejich skupiny Birgitty Jónsdóttir.

Důkazy a obhajoba

I kdyby Manning cenu získal, je velmi nepravděpodobné, že by ji mohl osobně převít. Pověření armádní velitelé v USA včele s generálmajorem Michaelem Linningtonem totiž minulý týden vyhověli doporučení nižších instancí a rozhodli, že se vojín bude ze svých činů zodpovídat před vojenským soudem.

Manning čelí celkem 22 obviněním, z nichž nejvažnější — napomáhání nepříteli — umožňuje trestat i smrtí. Žalobci sice již uvedli, že nejvyšší trest požadovat nebudou; vojín však může být odsouzen na doživotí.

Termín vojenského soudu nebyl doposud stanoven.

Nyní čtyřiadvacetiletý Manning se měl svých přečinů dopustit během služby v Iráku, kde v letech 2009 a 2010 působil jako vojenský analytik. Podle důkazů, které žalobci předložili na předběžném projednávání případu v prosinci, vojín stáhl a elektronicky odeslal WikiLeaks skoro půl milionu vojenských zpráv z Iráku a Afghánistánu a statisíce depeší z amerických ambasád z celého světa. Tyto pak server Juliana Assangeho zveřejnil v průběhu předloňského roku.

Podle agenturních zpráv vojína usvědčuje i záznam internetového rozhovoru s hackerem Adrianem Lamoem, jemuž se se stažením dokumentů svěřil. Lamo, který byl zároveň policejním informátorem a Manninga nakonec udal, vojínovi navrhl, aby dokumenty prodal. To ale Manning odmítl s tím, že by měly být dostupné každému.

Armádní vyšetřovatelé navíc v Mannigově počítači objevili i záznam z rozhovoru se samotným Julianem Assangem.

Obhajoba se během prosincového projednávání snažila dokázat, že únik dokumentů způsobil pouze nepatrné ohrožení americké bezpečnosti, a tudíž o žádnou pomoc nepříteli USA nešlo. Souběžně hájila svého klienta poukazem na emoční problémy, skrývanou homosexualitu a duševní nevyrovnanost. Dle její argumentace je skutečným viníkem nedůslednost armádních mechanismů, jež mají příslušné potíže odhalovat, a bránit lidem s odpovídajícími problémy v přístupu k tajným materiálům.

Dále Manningovi obhájci zdůraznili fakt, že síť, z níž byly materiály staženy, nebyla dostatečně zabezpečená a že k vojínovu počítači měli přístup i jiní lidé.

Američtí národovci a stoupenci konzervativní pravice považují Manninga za zrádce a odpadlíka. Vojín má ale v USA i řadu příznivců. I díky jejich protestům byl Maninng v dubnu 2011 převezen do jiné věznice, kde již nemusí pobývat na samotce jenom ve spodním prádle, jako po svém zadržení.

Další informace:

Stránky Birgitty Jónsdóttir Bradley Manning Nobel Peace Prize Nomination 2012

CommonDreams.org Whistleblower Bradley Manning Will Face Military Court Martial

AP Bradley Manning Case: Army Officer Orders Court-Martial For Manning In WikiLeaks Case

The Guardian Bradley Manning moves step closer to full court martial