Americký vojín Bradley Manning, podezdřelý z krádeže stovek tisíc tajných materiálů a jejich předání serveru WikiLeaks, byl ve středu nově obviněn z napomáhání nepříteli, zločinu, který může být potrestán i trestem smrti nebo doživotním vězením.

Dohromady vznesla vojenská prokuratura proti Manningovi dvaadvacet nových obvinění, včetně způsobení úniku zpravodajských informací na internet.

Žaloba přesně nespecifikuje, jakému nepříteli Manning měl pomáhat ani které informace zveřejnil. Obecně ale vychází ze známého podezření, že vojín předal čtvrt milionu diplomatických depeší a skoro půl milionu válečných zpráv z Iráku a Afghánistánu třetí osobě.

Přestože napomáhání nepříteli je zločin, který může být podle armádního práva potrestán i hrdelním trestem, žalobci Pentagonu prohlásili, že jej v tomto případě nedoporučí.

Armáda ale prozatím nevyloučila obvinění dalších osob v případu s tím, že čeká na výsledky probíhajících posudků. Ty by měly zjistit, zda k úniku informací nepřispěly také chyby v dozoru nad přístupem do databází s tajnými dokumenty.

Americké úřady zveřejnění tisíců tajných dokumentů a převážně diplomatických depeší odsoudily s tím, že ohrozilo nespočet životů odkrytím identit osob, které tajně pracují pro Spojené státy. Průkazně ovšem depeše odhalily především dílčí, oficiálně rozporovaná fakta, kuriozní detaily, diplomatické souvislosti a v neposlední řadě též nevybíravý jazyk, jakým se o lídrech svých hostitelských zemí vyjadřovali američtí vyslanci.

Manning byl v minulosti již obviněn ze zneužití tajných materiálů a ohrožení národní bezpečnosti za zveřejnění videa ze zasáhu americké armády v Afghánistánu, při kterém zemřelo několik neozbrojených mužů, včetně dvou reportérů agentury Reuters.