Zlatou medailí Sydney Peace Price bude pro letošní rok oceněn Julian Assange — spoluzakladatel a nejznámější postava serveru WikiLeaks, jenž proslul zveřejňováním tajných materiálů různých vlád, zejména americké. Rozhodla o tom v úterý sedmičlenná porota známé australské organizace Sydney Peace Foundation, napojená na radnici největšího australského města a stejnojmennou univerzitu.

Sydney Peace Price se udílí každoročně člověku, který se v dané době zasloužil o světový mír bojem proti některé ze strukturálních příčin násilí: chudobě, nerovnosti, neodpovědnosti vlád a korporací či systematickému potlačování některého z lidských práv.

Assange konkrétně byl porotou oceněn za „prosazování práva člověka na informace“ a spolu s WikiLeaks za „vytváření potenciálu pro hlubší změnu fungování médií a žurnalistiky směrem k svobodnějšímu toku zpráv, které pomáhají dotvářet představu o skutečné povaze dění“.

„Dospěli jsme k názoru, že vy a WikiLeaks jste vytvořili předěl v novinářství, v oblasti svobodného přístupu k informacím a do budoucna snad i v politice,“ uvedl směrem k laureátovi předseda poroty profesor Stuart Rees.

První Sydney Peace Price byla udělena v roce 1998, Assange je tedy jejím čtrnáctým držitelem. Australská nadace je pověstná tím, že oceňuje i osobnosti, které jsou pro norský výbor, jenž udílí Nobelovu cenu míru, v nějakém ohledu kontroverzní. Mezi dřívější laureáty tak patří například indická spisovatelka a politická aktivistka Arundhátí Royová nebo australský angažovaný novinář a dokumentarista John Pilger.

Julian Assange obdržel vedle standardního ocenění i takzvanou Zlatou medaili. Ta je společně s cenou předávána lidem, již se krom míru v obecném smyslu zasloužili i o spravedlivější svět. V Assangeho případě se porota přiklonila k tezi, že dokumenty zveřejněné WikiLeaks pomohly odhalit zkorumpovanost arabských režimů, a tak přispěly k rozpoutání současného protestního hnutí v Maghrebu a na Blízkém východě.

Porotu Sydney Peace Price tvoří tradičně sedm osobností ze čtyř různých prostředí: akademické sféry, médií, občanského sektoru a firem, známých sociálně a ekologicky odpovědným podnikáním.

Půjde do Švédska?

Čerstvý laureát pobývá od loňského prosince stále v Británii, kde čelí různými právními prostředky žádosti švédské prokuratury o své vydání. Švédští žalobci viní Assangeho ze čtyř sexuálních deliktů, jichž se měl dopustit na dvou ženách. Jedním z nich je i znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno mnohem přísněji než v ostatních zemích EU. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku.

Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.

Dle spoluzakladatele WikiLeaks je žaloba politicky motivovaná a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama — tedy bez nároku na právní ochranu.

Američtí diplomaté v Británii i Švédsku ovšem uvádějí, že jde o čirý nesmysl — Washington si prý skutečně myslí, že zveřejnění kabelogramů z amerických ambasád Assangovým serverem bylo za hranicí trestnosti, avšak vylučuje, že by chtěl v této souvislosti domnělé pachatele věznit na Guantánamu.

„Prezident (Obama)... se rozhodl Guantánamo zavřít... Zatím se tak sice nestalo..., ale do tábora žádný další člověk nepůjde,“ uvedla k tématu před časem Amy Jaffersová, zvláštní atašé při americké ambasádě v Londýně.

Londýnský soud již v únoru rozhodl, že Assangeho do Švédska vydá, právník dotyčného se ale odvolal. O důvodnosti odvolávky se rozhodne nejspíše v červenci.

Další informace:

Reuters WikiLeaks' Assange gets Australian peace prize

AFP WikiLeaks' Assange awarded top Sydney peace prize

The Telegraph WikiLeaks: Julian Assange given peace prize