Podle početné skupiny analytiků přispěla k eskalaci sociálních nepokojů v Tunisku také depeše amerického velvyslance v Tunisu, zveřejněná serverem WikiLeaks. Diplomatický dokument ze 17. července 2009 popisuje luxusní život v prezidentském paláci, všudypřítomnou korupci a také nenávist, kterou většina Tunisanů cítila k bývalé první dámě Lejle Trabelsíové a její rodině.

Obyvatelé turisticky oblíbené země měli k protestům mnoho jiných důvodů — ať již korupci, zvyšující se ceny základních potravin nebo vysokou nezaměstnanost mladých vzdělaných lidí. Depeše odhalující život rodiny prezidenta Zína Abidína bin Alího, které se v Tunisku přezdívá jednoduše Rodina, však byla dle příslušné skupiny znalců pomyslnou jiskrou, díky níž série sociálních protestů přerostla v revoluci.

„Prezident bin Alí stárne, jeho režim je sklerotický a nemá žádného jasného nástupce,“ napsal americký velvyslanec v červenci 2009 doslova. „Neustálá podezření z korupce a nezaměstnanost podpořily nespokojenost Tunisanů s vládou a přispěly k současným protestům na jihozápadě země,“ píše se v jiné depeši z června 2008.

Vláda Baracka Obamy jakoukoliv souvislost mezi WikiLeaks, uniklými depešemi a lidovým povstáním v Tunisku odmítla. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí P. J. Crowley v neděli prohlásil, že Tunisané si byli dobře vědomi problémů režimu a okázalého stylu života vládnoucí rodiny i před zveřejněním depeše. Crowley dodal, že katalyzátorem protestů byli samotní lidé.

Podle magazínu Foreign Policy Tunisany pobouřilo také to, že bin Alího režim přístup na server zakázal. WikiLeaks tak z Tuniska nešlo přímo navštívit, stejně jako stránku francouzského deníku Le Monde, který zjištění publikoval.