Spoluzakladatel a faktický šéfredaktor angažovaného serveru WikiLeaks Julian Assange má ještě dvě možnosti, jak zmařit svoje vydání do Švédska: podání stížnosti na způsob rozhodování britského Nejvyššího soudu a odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Shodují se na tom znalci, které agentury citují v posledních zprávách. Britský Nejvyšší soud ve středu zamítl Assangovo odvolání proti loňskému rozhodnutí soudu nižší instance, který žádost o vydání schválil. Švédská prokuratura chce nechat Assange vyslechnout kvůli podezření, že se dopustil několika sexuálních deliktů.

Britský Nejvyšší soud dospěl k celkově dvěma závěrům: jednak že švédská prokuratura je dostatečně kvalifikovaný orgán k vydání mezinárodního zatykače a jednak že konkrétní žádost o Assangovo vydání byla ve všech právních ohledech v pořádku. Jak ale vyplývá z širšího odůvodnění rozsudku, soud při svém rozhodování zohlednil specifický výklad Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Podle Assangovi advokátky Dinah Roseové nebyla tato interpretace v procesu využita ani žalující, ani hájící stranou, a tudíž obhajoba nedostala náležitý prostor k protiargumentaci.

Roseová ve středu zažádala o dvoutýdenní odklad vykonání rozsudku, během něhož chce zvážit podání procesní stížnosti. Soud její žádosti vyhověl.

Podle Dominica Cascianiho z BBC není stížnost úplně bez logiky: britský Nejvyšší soud by totiž měl v podobných případech skutečně zvažovat pouze argumenty, které předloží jedna či druhá strana sporu. Otázkou, kterou se bude soud při posuzování případné stížnosti zabývat především, je dle Cascianiho míra, jakou ovlivnilo přihlédnutí ke zmíněnému výkladu celý rozsudek.

Jestliže Roseová stížnost opravdu podá a soud jí vyhoví, bude Assangův případ znovu otevřen a soudci vyslechnou nové argumenty. Pokud však stížnost podána nebude, anebo ji soud zamítne, zbude Assangovi už jenom zmíněné odvolání do Štrasburku. Evropský soud pro lidská práva by pak dal do dvou týdnů vědět, zda se případem bude zabývat.