Assange má ještě dvě možnosti: procesní stížnost a odvolání do Štrasburku
Petr JedličkaBritský Nejvyšší soud zamítl odvolání nejznámější postavy WikiLeaks proti vydání do Švédska. Podle právníků však mohl v procesu chybovat. Na eventuální stížnost mají dva týdny. Pak už Assangovi zbývá jen odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva.
Spoluzakladatel a faktický šéfredaktor angažovaného serveru WikiLeaks Julian Assange má ještě dvě možnosti, jak zmařit svoje vydání do Švédska: podání stížnosti na způsob rozhodování britského Nejvyššího soudu a odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Shodují se na tom znalci, které agentury citují v posledních zprávách. Britský Nejvyšší soud ve středu zamítl Assangovo odvolání proti loňskému rozhodnutí soudu nižší instance, který žádost o vydání schválil. Švédská prokuratura chce nechat Assange vyslechnout kvůli podezření, že se dopustil několika sexuálních deliktů.
Britský Nejvyšší soud dospěl k celkově dvěma závěrům: jednak že švédská prokuratura je dostatečně kvalifikovaný orgán k vydání mezinárodního zatykače a jednak že konkrétní žádost o Assangovo vydání byla ve všech právních ohledech v pořádku. Jak ale vyplývá z širšího odůvodnění rozsudku, soud při svém rozhodování zohlednil specifický výklad Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Podle Assangovi advokátky Dinah Roseové nebyla tato interpretace v procesu využita ani žalující, ani hájící stranou, a tudíž obhajoba nedostala náležitý prostor k protiargumentaci.
Roseová ve středu zažádala o dvoutýdenní odklad vykonání rozsudku, během něhož chce zvážit podání procesní stížnosti. Soud její žádosti vyhověl.
Podle Dominica Cascianiho z BBC není stížnost úplně bez logiky: britský Nejvyšší soud by totiž měl v podobných případech skutečně zvažovat pouze argumenty, které předloží jedna či druhá strana sporu. Otázkou, kterou se bude soud při posuzování případné stížnosti zabývat především, je dle Cascianiho míra, jakou ovlivnilo přihlédnutí ke zmíněnému výkladu celý rozsudek.
Jestliže Roseová stížnost opravdu podá a soud jí vyhoví, bude Assangův případ znovu otevřen a soudci vyslechnou nové argumenty. Pokud však stížnost podána nebude, anebo ji soud zamítne, zbude Assangovi už jenom zmíněné odvolání do Štrasburku. Evropský soud pro lidská práva by pak dal do dvou týdnů vědět, zda se případem bude zabývat.
Julian Assange se stal světoznámou postavou v roce 2010, kdy se rozhodl protstřednictvím WikiLeaks zveřejnit ohromné množství uniklých tajných dokumentů, mimojiné i 250 tisíc depeší z amerických ambasád.
Detaily případu
Švédští žalobci podezřívají Assange ze spáchání čtyř sexuálních deliktů, kterých se měl dopustit na dvou ženách předloni v létě. Jedním z nich je znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno mnohem přísněji než v ostatních zemích EU. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku.
Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.
Assange sám se cítí nevinen a zdůrazňuje, že ani švédská strana proti němu nevznesla oficiální žalobu. Využila jen poměrně nového nástroje — evropského zatykače —, na jehož základě o Assangovo vydání žádá.
Podle spoluzakladatele WikiLeaks je celé obvinění politicky motivované a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama — tedy bez nároku na právní ochranu.
Američtí diplomaté v Británii i Švédsku ovšem uvádějí, že jde o čirý nesmysl — Washington si prý skutečně myslí, že například zveřejnění kabelogramů z amerických ambasád Assangovým serverem bylo za hranicí trestnosti, avšak Assange dosud z ničeho neobvinil. Zásadně přitom vylučují, že by americká strana chtěla Assange věznit na Guantánamu.
Julian Assange se se soudy potýká od prosince 2010. Tehdy se po prvních krocích švédské strany vydal na radu právníků Scotland Yardu a pobyl více než týden ve vazbě. V půli prosince byl poté propuštěn na velkou kauci do domácího vězení. Od té doby se zdržuje na statku svého stoupence Vaughana Smithe ve východoanglickém Norfolku. Podle podmínek propuštění si nesmí sundat monitorovací náramek, jejž nosí nad kotníkem.
Další informace:
The Guardian Julian Assange given 14 days to challenge extradition ruling
The Guardian Julian Assange's extradition stayed thanks to quick legal footwork
BBC News Julian Assange loses extradition appeal at Supreme Court
BBC News Timeline: sexual allegations against Assange in Sweden
AFP Assange can be extradited to Sweden: UK Supreme Court