Jak vedení Demokratické strany zařídilo Trumpovo vítězství
Pavel ŠandaVedení Demokratické strany nese velkou vinu na Trumpově vítězství. Zvolení Donalda Trumpa sousledností nečekaných událostí připomínu černobylskou katastrofu. Demokraté v této paralele představují operátory kontrolního panelu.
Na Trumpově vítězství se výraznou zásluhu Demokratická strana. Ne, nebojte, nejde o konspirační teorii, že to bylo předem domluvené. Vedení Demokratů zařídilo Trumpovo vítězství zcela neúmyslně. Podívejme se jak…
Není třeba se pouštět do hlubokých politologických analýz toho, co se stalo, když existuje bohatý důkazní materiál v podobě zveřejněných e-mailů Celostátního výboru Demokratické strany, Hillary Clintonové a některých jejich spolupracovníků, jakým je John Podesta.
Vyplývá z nich, že vedení Demokratické strany rozhodlo o svém nominantovi do prezidentského volebního klání dávno před primárkami. Pro kandidaturu se mohl rozhodnout mezi Demokraty populární viceprezident Biden, mohla se odhodlat velmi populární senátorka Elisabeth Warrenová, o Berniem Sandersovi tehdy ještě nikdo ani veřejně nespekuloval, ale přední Demokraté už měli jasno - kandidátkou bude Hillary Clintonová. Celostátní výbor tak neřešil, kdo bude Demokratickým kandidátem, ale jak se vyhnout případným komplikacím v primárkách.
Komplikace přišla s kandidaturou Bernieho Sanderse. Do té doby celostátně téměř neznámý senátor z malého státu Vermont se ukázal být mnohem tvrdším oříškem, než kdokoliv předpokládal. Sanders měl mnohem větší podporu mezi takzvanými „nezávislými“, tedy lidmi, kteří se neřadí ani mezi Republikány, ani mezi Demokraty. Pro Sanderse se nadchly masy mladých i ne až tak mladých voličů. Jeho kandidatura vybudila hnutí srovnatelné s Obamovou kampaní v roce 2008.
Ty machinace, které vyšly najevo -- nic pěkného.
Když se tak uvažuje, jaktože Hillary Clintonová nevyhrála, je tohle třeba započítat. Ty skandály na ní ulpěly.
Jednak ji měla problém volit určitá část demokratů, jak se píše v článku, jednak svou osobou zaktivizovala republikány.
Včera někde vyšel rozhovor s šestnáctiletým Čechem, který v USA studuje a bydlí u náhradní rodiny někde ve velmi republikánském kraji. Popisuje názory všech těch lidí, se kterými se denně potkával, a tam byla naprosto jasná motivace -- Hillary je nekompetentní a za žádných okolností se nesmí stát prezidentkou USA.
A exit-polls potvrzují, že na republikánské straně bylo velké množství těch, kteří volili proti Hillary a to byla jejich hlavní motivace -- jaký je Donald až tak nezkoumali.
Ve Státech žije mnoho patriotů, ty skandály s maily atd. Hillary uškodily víc, než se zdálo a počítalo.
S tou "demokratickou" prezentací "koloritního" Trumpa je to do značné míry pravda. Role médií na vývoji veřejného mínění není přímá, ale je podstatná. Chtělo by se jí celkově více zabývat. Důležité je ovšem také účelové vzdělávání a absence (mizení) vyšší kulturnosti z života lidí. Jestliže lidé sledují špatné filmy, čtou špatné knihy (nebo ani ty ne), mají mizerný vkus, jestliže se spokojí s reklamou, hesly a titulky, jestliže jim vyhovují jednostranné informace, protože myslí stále na peníze, na to, jak obstát a prosadit se, je pak divu, že jim vyhoví Trumpova nabídka? (Zvláště když uvěří, že má šanci.)
Ano, to vítězství neuvěřitelného hrubce a demagoga Trumpa bylo objektivně možné právě jenom za podmínek naprosté dekultivace americké společnosti. Dekultivace probíhající systematicky už přinejmenším celá desetiletí, nejpozději od vynálezu masové zábavy. Už jenom ten stupidní filmový průmysl neustále masírující duše a mysli svých diváků směrem ke stále většímu a brutálnějšímu násilí nemohl zůstat bez důsledků. Ta hranice pro to, co už je pociťováno jako nepřijatelné, se posouvala čím dál tím více směrem dolů. Takže nakonec i někdo takový jako Trump byl sice pro své eskapády napřed odsouzen jako hrubián - ale nakonec zřejmě p r á v ě p r o t o u velkých částí americké populace našel souhlasnou a nadšenou odezvu, že právě on je ten "správný drsný chlap".
Clintonová byla svého času kandidátkou s tou největší šancí na vítězství, proto ji Demokratická strana nominovala. Hledat za tím nějaké podivné zákulisní čachry postrádá smyslu.
Vlivným je ten, který jakkoliv neotřelým způsobem prosadí řízení státu na základě strategických zájmů podnikatelů.
Trump se prosadil poutavým opovržením základními předpoklady funkční demokracie jako zástupce hnutí - politická strana je jen nutnou formalitou (viz jeho kongeniální vůdce hnutí Babiš).
Clintonová - zástupce tradiční politiky konsenzu ..........
Vůdce hnutí byl zvolen a vyhlašuje biliónové investice.
A burza trhá rekordy, a dolar zpevňuje....bych upozornil.