Poprvé v historii amerických voleb se jejich finále účastní žena. Máme za sebou tři televizní debaty, které vyvolaly živou a emocionální diskusi i u nás. Kupodivu se ale nediskutuje ani tak o Donaldem Trumpem zpochybněných závazcích člena NATO. Tématem číslo jedna na sociálních sítích bylo charisma Hillary Clintonové…

Mladí čeští muži z mé „sociální bubliny“ s přehledem pronášejí soudy, že Hillary Clinton nikdy neměla žádné charisma. Je prý „takovým lepším Janem Fisherem“. Působí prý příliš roboticky, své vystupování má příliš připravené a tak podobně.

A přidávají se i zralí muži. Kandidát na českého prezidenta Michal Horáček soudí, že Trump je takový sympatický rošťák z poslední lavice, s nímž je možné ledacos zajímavého zažít. Clintonová má naopak představovat vždy výborně připravenou šprtku, s níž je možné zažít maximálně nudu. Horáček doslova říká: „Hillary Clintonová, zdá se mi, byla už zrozena jako ‚šprtka‘, kterou známe ze školních tříd. Vždy naučená, vždy schopná naučené přednést, a taky se znamenitými vztahy se všemi od školníka po ředitele, tedy se systémem. Šprtky ovšem nemívají charisma.“

Obecněji se místní diskuse točí především na dvou otázkách. Zaprvé, zda jsou tyto volby o genderu, a zadruhé, zda je pro Clintonovou výhodou, že je žena. Většinový hlas je možné s trochou potměšilé ironie parafrázovat takto: tyto volby o genderu nejsou a Hillary má jako žena výhodu. Domnívám se, že pravdou je opak: tyto volby o genderu jsou a Hillary Clintonová má nevýhodu.