Reportéři bez hranic burcují veřejnost proti vydání Juliana Assange do USA
Jakub PatočkaReportéři bez hranic se podobně jako mnohé novinářské organizace ostře staví proti možnému vydání Juliana Assange do Spojených států, kde by mohl být odsouzen až k 175 letům vězení. Líčení začne v pondělí 7. září.
Projednávání žádosti Spojených států o vydání Juliana Assange se znovu dostane na pořad jednání londýnského trestního tribunálu v pondělí 7. září 2020. Reportéři bez hranic hodlají předat britským úřadům petici požadující, aby jeho vydání do Spojených států nedopustily. Cílem je do pondělka dosáhnout mety sta tisíc podpisů.
Záměr Trumpovy vlády obvinit Assange ze špionáže může vést k jeho odsouzení a uvěznění až na 175 let. Podle Reportérů bez hranic by to byl „nebezpečný precedent ohrožující všechny novináře, kteří ve veřejném zájmu opublikují státně utajované informace“.
Assange čelí ze strany Spojených států osmnácti obviněním, sedmnácti z nich podle zákona o špionáži. Reportéři bez hranic v tom vidí odvetu za to, že světovým médiím umožnil zveřejnit informace o kriminálních způsobech, jimiž Spojené státy vedou své války. Právě v uvedeném kontextu britské soudy nyní rozhodují o požadavku Spojených států na Assangovo vydání.
Jeho údajné zločiny spadají do roku 2010, kdy organizace, kterou založil, WikiLeaks, předala utajované dokumenty světovým médiím, mezi něž patřily mimo jiné Le Monde, The Guardian a The New York Times. Uvedené dokumenty, které organizaci WikiLeaks poskytla whistleblowerka Chelsea Manningová, zahrnovaly 250 tisíc diplomatických depeší a tisíce armádních zpráv, vypracovaných převážně v režimu utajení, které popisovaly postupy Spojených států ve válce v Iráku a v Afghánistánu. Díky tomu vyšly najevo i těžké zločiny americké armády zahrnující případy mučení, únosů a zmizení.