Projednávání žádosti Spojených států o vydání Juliana Assange se znovu dostane na pořad jednání londýnského trestního tribunálu v pondělí 7. září 2020. Reportéři bez hranic hodlají předat britským úřadům petici požadující, aby jeho vydání do Spojených států nedopustily. Cílem je do pondělka dosáhnout mety sta tisíc podpisů.  

Záměr Trumpovy vlády obvinit Assange ze špionáže může vést k jeho odsouzení a uvěznění až na 175 let. Podle Reportérů bez hranic by to byl „nebezpečný precedent ohrožující všechny novináře, kteří ve veřejném zájmu opublikují státně utajované informace“.

Assange čelí ze strany Spojených států osmnácti obviněním, sedmnácti z nich podle zákona o špionáži. Reportéři bez hranic v tom vidí odvetu za to, že světovým médiím umožnil zveřejnit informace o kriminálních způsobech, jimiž Spojené státy vedou své války. Právě v uvedeném kontextu britské soudy nyní rozhodují o požadavku Spojených států na Assangovo vydání.

Jeho údajné zločiny spadají do roku 2010, kdy organizace, kterou založil, WikiLeaks, předala utajované dokumenty světovým médiím, mezi něž patřily mimo jiné Le Monde, The Guardian a The New York Times. Uvedené dokumenty, které organizaci WikiLeaks poskytla whistleblowerka Chelsea Manningová, zahrnovaly 250 tisíc diplomatických depeší a tisíce armádních zpráv, vypracovaných převážně v režimu utajení, které popisovaly postupy Spojených států ve válce v Iráku a v Afghánistánu. Díky tomu vyšly najevo i těžké zločiny americké armády zahrnující případy mučení, únosů a zmizení.

Video „Vražda mimochodem“ („Collateral Murder“) vydané Wikileaks odhalilo, že reportér Reuters Namir Noor-Eldeen byl se svým řidičem a pomocníkem Saeedem Chmaghem zabit 12. července 2007 na ulici Bagdádu výstřely vypálenými z helikoptéry americké armády. Reportéři bez hranic označují za zcela nesporné, že publikace všech obdobných skutečností byla výkonem novinářské profese ve veřejném zájmu.

Jak známo, Julian Assange hledal útočiště na velvyslanectví Ekvádoru. Ale v důsledku změny ekvádorské vlády byl 11. dubna 2019 z ambasády vypovězen a předán britským orgánům. Letos započal proces o jeho vydání do Spojených států.

Reportéři bez hranic nyní vyzývají britskou vládu, aby ve svém zacházení s Assangem na první místo postavila principy svobody projevu a obranu novinářství. Žádají, aby jednala v souladu s britskými zákony a mezinárodními závazky zakotvenými v úmluvách o lidských právech.

Reportéři bez hranic rovněž vyjadřují starost o Assangovo zdraví. Nils Melzer, zvláštní zpravodaj OSN, poté, co Assange 9. května navštívil v londýnském vězení Belmarsh, prohlásil, že byl svévolně vystaven nelidskému a ponižujícímu zacházení, jež může být charakterizováno jako psychologické mučení.

„Novinářské organizace ve své každodenní praxi závisejí na možnosti ve veřejném zájmu svobodně publikovat utajované informace. Pokud by trestní stíhání Assange mělo pokračovat, jeho obětí bude investigativní novinářství a svoboda tisku,“ píše se ve vyjádření respektované mezinárodní novinářské organizace. 

Reportéři bez hranic proto vyzývají veřejnost k podpisu petice, jež požaduje po Velké Británii, aby nevyhověla žádosti Spojených států a Juliana Assange jim nevydala. Reportéři bez hranic žádají o šíření výzvy v sociálních sítích s hashtagem #FreeAssange.

Mezinárodní novinářské organizace jsou v obraně Assange zajedno

Za Assangovo propuštění se už dříve postavila řada dalších novinářských a lidskoprávních organizací. Mezinárodní tiskový institut, jehož pobočka v České republice vznikla vloni v březnu, v únoru vyzval britské úřady, aby Assange nevydávaly. A Spojené státy vyzval, aby všechna obvinění Assange stáhly. Podle Mezinárodního tiskového institutu stíhání Assange představuje „nebezpečný precedent, jejž bude možno zneužít k šikanování novinářů, kriminalizaci jejich práce a k tomu, aby se jim znemožnilo říkat mocným pravdu“.

Mezinárodní federace novinářů se letos v červenci, v otevřeném dopise zaslaném u příležitosti Assangeových devětačtyřicátých narozenin, připojila ke čtyřiceti organizacím, které rovnou vyzvaly Velkou Británii, aby australského aktivistu a novináře propustila na svobodu. Dopis označuje stíhání Assange za „bezprecedentní útok na novinářství“.

Mezi organizace, které otevřený dopis podepsaly, patří i světové ústředí PEN klubu, Evropské středisko pro svobodou tisku a médií, Index on Censorship, The Centre for Investigative Journalism, International Press Center i obě výše citované novinářské organizace Reportéři bez hranic a Mezinárodní tiskový institut.

Bývalý šéfredaktor Guardianu Alan Rusbridger, který list řídil v době vydávání materiálů zprostředkovaných WikiLeaks a je obecně považován za jednoho z největších světových novinářů své generace, v komentáři proti Assangeovu vydání, vydaném ve Washington Post letos v dubnu, napsal: „Represivní režimy po celém světě úspěšně tlumí světlo, jež na jejich počínání vrhala práce svobodného tisku. Věříme-li ovšem, že denní světlo je podmínkou demokracie, že společnosti nemohou fungovat dobře bez transparentnosti a shody na základních faktech, jež poskytují oporu veřejné debatě a rozhodování, pak obrana investigativních reportérů, jakkoli mohou být osobně složití či dokonce nepříjemně umanutí, je zásadní.“

Petici Reportérů bez hranic můžete podepsat zde.