V Haagu začal působit tribunál zaměřený na vraždy novinářů

↗

Specificky se má tribunál v plánu věnovat vraždám Miguela Lópeze Velasca z Mexika, Nabíla Al-Šarbádžího ze Sýrie a Lasanthy Wickrematungeho ze Srí Lanky. Závěrečné slyšení je naplánováno na 3. května 2022. Snímek z videozáznamu. Repro DR

V nizozemském Haagu zahájilo činnost nové kvazisoudní těleso — Lidový tribunál pro vraždy novinářů. Stalo se tak na začátku listopadu. Tribunál vznikl ze iniciativy tří organizací, které se dlouhodobě věnují předmětu jeho působení: amerického Výboru na ochranu novinářů, nizozemské Free Press Unlimited a celosvětových Reportérů bez hranic. Právně vzato nemá tribunál žádnou moc. Chce však zpřehledňovat jednotlivé případy, zviditelňovat je, a vytvářet tak tlak na instituce, které příslušnou moc mají.

„Naplánováno je nyní pět slyšení, které mají proběhnout v následujících šesti měsících. Věnovat se mají exemplárním případům vražd tří novinářů z Mexika, Sýrie a Srí Lanky (…) řeč bude ale i o spoustě dalších kauz (…) Na úvod zde má mluvit filipínská novinářka a letošní nositelka Nobelovy ceny míru Maria Ressová o svých zkušenostech s hrozbami kvůli své novinářské činnosti, dále snoubenka zavražděného saúdského novináře Džamála Chášukdžího a pak kolegyně slovenského Jána Kuciaka,“ hlásila do úterního vysílání France 24 Fernande van Tetsová, zpravodajka stanice.

Kvazisoudní tribunály podobného typu mají na Západě tradici z dob války ve Vietnamu a dalších situací, kdy oficiální struktury nedokázaly zajistit spravedlnost. Jak upozorňuje Výboru na ochranu novinářů, za posledních třicet let bylo ve svět zabito na 1400 novinářů. Jednadevadesát procent případů přitom zůstalo oficiálně nevyšetřeno.

Haagský tribunál se má při jednotlivých kauzách zaměřovat zejména na konkrétní podoby ohrožení, jimž jsou novináři vystavováni, na chování odpovědných orgánů zemí, kde se tak děje, a na překážky, kterým posléze čelí ti, kteří se snaží domoci spravedlnosti.

„Nemáme moc poslat někoho do vězení (…) Můžeme ale říci, jak se co stalo, v jaké zemi panují pořádky, které to umožnily, a případně která instituce je odpovědná (...) že nebylo spravedlnosti učiněno zadost,“ uvedla pro Voice of America Almudena Bernabeuová, hlavní žalobkyně haagského tribunálu.