Zabitých novinářů v roce 2021 ubylo, roste však počet uvězněných
Petr JedličkaDíky částečnému uklidnění na Blízkém východě klesl počet zabitých novinářů na méně něž polovinu z let horkých válek v Sýrii a Iráku. O pětinu více novinářů než předloni ale skončilo v čínských, barmských, běloruských a dalších věznicích.
Novinářů zabitých při výkonu své práce v roce 2021 ubylo. Shodují se na tom všechny bilanční zprávy vydané k danému tématu na konci roku. Podle tzv. Death Watch Mezinárodního tiskového institutu (IPI) se jednalo konkrétně o 45 osob. Podle výroční zprávy Reportérů bez hranic (RSF) o 46 osob. V řadě minulých let přitom neklesl údaj v této smutné statistice takřka nikdy pod padesát. Dle čísel RSF se tak naposledy stalo v roce 2003. Podle IPI v roce 2019, ale před tím až v roce 1997.
„Je tu jednoznačný postupný pokles (…) a stojí za ním bezesporu zmírnění konfliktů v Sýrii, Jemenu nebo Iráku,“ stojí v komentáři ke zprávě Reportérů bez hranic. Pro srovnání: pro rok 2020 uváděly různé organizace 55 až 62 zabitých novinářů; v letech 2010 až 2016 šlo každý rok o něco kolem stovky — dle IPI konkrétně 98 až 133 každoročních obětí.
Vloni byli dle IPI zabiti přímo při pokrývání ozbrojeného konfliktu v terénu celkem tři novináři. V roce 2016 šlo přitom o 36 novinářů.
Nejvíce novinářů — loni 28 — umírá v poslední době rukou vrahů, které na ně někdo poslal kvůli jejich článkům, fotografiím či televizním reportážím. Geograficky vzato bylo loni nejvíce obětí v Mexiku (sedm). Následují Afghánistán (šest), Indie (šest) a Demokratická republika Kongo (tři).
Naopak počet uvězněných novinářů minulý rok prudce narostl — podle Reportérů bez hranic až na 488. Zde jde ve srovnání s předloňskem o dvacetiprocentní zvýšení. V absolutních číslech pak nejvíce od roku 1995. „Prudký nárůst mají na svědomí zejména tři diktatury (Čína, Bělorusko a Myanmar). Obecně jde o důsledek utužování nesvobodných režimů po celém světě,“ uvádí RSF.
V čínských věznických bylo loni kvůli své práci internováno celkem 127 novinářů. Velký přírůstek zde zapříčinilo utužení poměrů v Hong Kongu. V Bělorusku bylo ve vězeních 32 novinářů, v Myanmaru pak 53. Bez loňského zhoršení, avšak s dlouhodobě špatnými poměry, patří k nehorším státům na světě dále Vietnam (loni ve vězeních 43 novinářů) a Saúdská Arábie (31 novinářů).
Celkem 66 novinářů bylo pak podle Reportérů bez hranic loni drženo jako rukojmí nějakou nestátní organizací — mafií, gangem či paramilitární nebo odbojovou skupinou. Patří se doplnit, že další novinářské organizace — například Výbor na obranu novinářů (CPJ) — uvádí loňský počet uvězněných nižší, obvykle kolem tří set.
I ony však vyhodnocují jako nejrepresivnější vůči žurnalistům režimy v Číně, Myanmaru, Bělorusku a Vietnamu. A také v jejich statistikách počet vězněných novinářů v poslední době rok co rok narůstá. Konkrétně podle CPJ se tak děje soustavně posledních šest let.