Zabitých novinářů v roce 2021 ubylo, roste však počet uvězněných

Petr Jedlička

Díky částečnému uklidnění na Blízkém východě klesl počet zabitých novinářů na méně něž polovinu z let horkých válek v Sýrii a Iráku. O pětinu více novinářů než předloni ale skončilo v čínských, barmských, běloruských a dalších věznicích.

Mimo válečné zóny je nejvíce novinářů likvidováno v posledních letech zpravidla v Mexiku. Foto Ronaldo Schemidt, AFP

Novinářů zabitých při výkonu své práce v roce 2021 ubylo. Shodují se na tom všechny bilanční zprávy vydané k danému tématu na konci roku. Podle tzv. Death Watch Mezinárodního tiskového institutu (IPI) se jednalo konkrétně o 45 osob. Podle výroční zprávy Reportérů bez hranic (RSF) o 46 osob. V řadě minulých let přitom neklesl údaj v této smutné statistice takřka nikdy pod padesát. Dle čísel RSF se tak naposledy stalo v roce 2003. Podle IPI v roce 2019, ale před tím až v roce 1997.

„Je tu jednoznačný postupný pokles (…) a stojí za ním bezesporu zmírnění konfliktů v Sýrii, Jemenu nebo Iráku,“ stojí v komentáři ke zprávě Reportérů bez hranic. Pro srovnání: pro rok 2020 uváděly různé organizace 55 až 62 zabitých novinářů; v letech 2010 až 2016 šlo každý rok o něco kolem stovky — dle IPI konkrétně 98 až 133 každoročních obětí.

Vloni byli dle IPI zabiti přímo při pokrývání ozbrojeného konfliktu v terénu celkem tři novináři. V roce 2016 šlo přitom o 36 novinářů.

Nejvíce novinářů — loni 28 — umírá v poslední době rukou vrahů, které na ně někdo poslal kvůli jejich článkům, fotografiím či televizním reportážím. Geograficky vzato bylo loni nejvíce obětí v Mexiku (sedm). Následují Afghánistán (šest), Indie (šest) a Demokratická republika Kongo (tři).

Poslední loňskou obětí byl patrně Soe Naing, barmský fotožurnalista, který byl během prosince ubit při výsleších. Foto archiv RSF

Naopak počet uvězněných novinářů minulý rok prudce narostl — podle Reportérů bez hranic až na 488. Zde jde ve srovnání s předloňskem o dvacetiprocentní zvýšení. V absolutních číslech pak nejvíce od roku 1995. „Prudký nárůst mají na svědomí zejména tři diktatury (Čína, Bělorusko a Myanmar). Obecně jde o důsledek utužování nesvobodných režimů po celém světě,“ uvádí RSF.

V čínských věznických bylo loni kvůli své práci internováno celkem 127 novinářů. Velký přírůstek zde zapříčinilo utužení poměrů v Hong Kongu. V Bělorusku bylo ve vězeních 32 novinářů, v Myanmaru pak 53. Bez loňského zhoršení, avšak s dlouhodobě špatnými poměry, patří k nehorším státům na světě dále Vietnam (loni ve vězeních 43 novinářů) a Saúdská Arábie (31 novinářů).

Celkem 66 novinářů bylo pak podle Reportérů bez hranic loni drženo jako rukojmí nějakou nestátní organizací — mafií, gangem či paramilitární nebo odbojovou skupinou. Patří se doplnit, že další novinářské organizace — například Výbor na obranu novinářů (CPJ) — uvádí loňský počet uvězněných nižší, obvykle kolem tří set.

I ony však vyhodnocují jako nejrepresivnější vůči žurnalistům režimy v Číně, Myanmaru, Bělorusku a Vietnamu. A také v jejich statistikách počet vězněných novinářů v poslední době rok co rok narůstá. Konkrétně podle CPJ se tak děje soustavně posledních šest let.

Další informace:

advertisment