Zřejmě nejznámější informátorka whistleblowerského serveru WikiLeaks vojínka Chelsea Manningová byla propuštěna na svobodu. Stalo se tak ve středu 17. května, po sedmi letech, které strávila za mřížemi. Mluvčí US Army agenturám potvrdil, že vojínka opustila brány věznice Fort Leavenworth v Kansasu krátce po poledni středoevropského času.

Manningová byla původně ještě jako armádní analytik Bradley Manning odsouzena za špionáž a porušení řady vojenských předpisů k pětatřiceti letům vězení. Daných provinění se měla dopustit, když v roce 2010 vynesla z armádního archivu slavnou nahrávku zabíjení Iráčanů americkou helikoptérou, a po ní 91 tisíc polních zpráv z Afghánistánu, 400 tisíc zpráv z Iráku, 250 tisíc kabelogramů z různých amerických ambasád a profily 759 osob internovaných na Guantánamu.

Posléze u soudu zdůvodňovala Manningová svůj čin láskou k vlasti a vnitřním puzením k potřebě zveřejnit pravdu o povaze válek a politiky, ve kterých USA pokračovaly i po nahrazení prezidenta Bushe mladšího Barackem Obamou. Nejprve zkoušela změnit situaci oficiálními kanály přes nadřízené, poté oslovila i listy Washington Post a New York Times, obojí ale bez úspěchu. Nakonec tedy všechny příslušné dokumenty ukradla a předala ke zveřejnění serveru WikiLeaks.

Na svobodu se dostala předčasně díky exprezidentovi Obamovi, který ji snížil krátce před vypršením svého mandátu trest o osmadvacet let.

„Čin Manningové dosud většina Američanů odsuzuje a s jejím předčasným propuštěním souhlasí jen asi třetina lidí. Pro mnoho z nich je ale Manningová skutečnou hrdinkou (...) Bez nadsázky lze přitom říci, že informace z dokumentů, které vynesla, ovlivnily značně americkou vnitropolitikou debatu a do určité míry i podobu dnešního světa,“ hlásil do středečního vysílání Al-Džazíry James Reinl, novinář, jenž se případem Manningové detailně zabývá.

Nejvýznamnější odhalení a jejich důsledky