Držitelkou Nobelovy ceny míru pro rok 2017 se stane Mezinárodní kampaň za odstranění jaderných zbraní (ICAN) — organizace zastřešující 486 různých iniciativ působících ve více než stovce zemí. V pátek před polednem to oznámil Norský Nobelův výbor, jenž cenu udílí, s tím, že „nebezpečí použití jaderných zbraní se opět po dlouhé době zvyšuje“, a ICAN přitom zosobňuje „převratný pokus“ o to, aby se svět daných prostředků hromadné zkázy konečně vzdal.

ICAN je organizací poměrně mladou — vznikla v Austrálii teprve v roce 2007. Unikátně však spojuje nejrůznější sdružení angažovaných vědců, bezpečnostních expertů, diplomatů, humanitárních pracovníků a řadových mírových či občanských iniciativ a již dokázala přispět ke vzniku potenciálně epochální dohody.

Za konkrétní cíl si totiž ICAN dala prosadit důslednou implementaci Úmluvy o zákazu jaderných zbraní — smlouvy, jež byla tento rok právě za úsilí ICAN schválena Valným shromážděním OSN, ale která nebyla zatím ratifikována a k níž se zároveň odmítly připojit samotné jaderné mocnosti i jejich bloky.

Dle prvních reakcí pozorovatelů tak zamýšlel Norský Nobelův výbor zřejmě podpořit daný proces a zároveň vyslat politický signál státníkům, kteří v současnosti dávají otevřeně najevo ochotu jaderné zbraně použít — severokorejskému Kim Čong-unovi a americkému Donaldu Trumpovi.

Tradice ceny a poslední laureáti

Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.