Nobelova cena míru pro rok 2012 míru byla slavnostně předána zástupcům letošní laureátky — Evropské unie. Stalo se tak v pondělí na slavnostní ceremonii v Oslu. Diplomy, medaili i poukaz na finanční odměnu převzali nejvýše postavení představitelé hlavních institucí EU, zastupující 27 členských států a 500 milionů Evropanů — předseda Evropské komise José Manuel Barroso, předseda Evropského parlamentu Martin Schultz a předseda Evropské rady a tzv. prezident EU Herman Van Rompuy.

„Dnešní Evropa není dokonalá (...) Má ale sílu řešit své problémy společně. (...) I díky tomu se změnil kontinent války v kontinent míru. (Výběrem letošní laureátky) chtěl Norský Nobelův výbor připomenout, co pro mír v Evropě Evropská unie znamenala a znamená,“ citují agentury z projevu Thorbjørna Jaglanda, předsedy Výboru, jenž cenu udílí.

„Potřebujeme instituce, které zaručují, že se národní státy i jednotlivci učí kompromisu, sebeovládání a vyjednávání (...) Právě tyto principy jsou zapotřebí ve světě prostoupeném hrozbami a nebezpečími, jež přináší 21. století,“ uvedl Jagland dále.

Kritika a protiargumenty

Kritikové letošního rozhodnutí Výboru poukazovali v minulých měsících na fakt, že EU existuje teprve dvacet let a za tu dobu míru moc nepomohla, spíše naopak: její členové selhali při prevenci válek na Balkáně, při debatě, jež provázela americkou invazi do Iráku, i při řešení konfliktů v Asii nebo Africe, kde hájí jednotliví členové Unie především vlastní zájmy.

Podle oficiálního odůvodnění však Výbor neocenil EU za „prosazování míru, usmíření, demokracie a lidských práv“ ve světě obecně, ale právě na starém kontinentu, a to v desetiletích po 2. světové válce. Evropská unie pak cenu získala i za organizace, z nichž vznikla: Evropská společenství, resp. Evropské společenství uhlí a oceli.

„V klíčovém okamžiku se do té doby znepřátelené země rozhodly změnit běh dějin a staly se, spolu s ostatními evropskými zeměmi, partnery,“ uvedl v děkovací řeči Barroso.

„Po válce se zdál úspěch takovéhoto projektu nepravděpodobný. Dnes jsme však silným společenstvím se sedmadvaceti členy a zanedlouho nás bude víc,“ doplnil Van Rompuy.

Všichni tři zástupci unijních institucí pak ještě různými slovy připomněli, že cenu nevnímají jen jako odměnu za to, co se povedlo v minulosti, ale i jako závazek do budoucna — výzvu celé EU, aby vyřešila stávající problémy společně a solidárně a opět se stala symbolem naděje.

Peníze dětem

Nobelovu cenu míru udílí zmíněný Norský Nobelův výbor, jenž tvoří tradičně pět členů. Všechny vybírá norský parlament a každý obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi.

Výbor rok co rok obdrží okolo dvou set nominací od tzv. zvláštních poradců — držitelů ceny z minulých let, akademiků, členů vlád a poslanců parlamentů z celého světa. V průběhu jara jsou tyto nominace roztříděny. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů.

Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno vždy na začátku října. Vlastní cena se předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.

Spolu s pamětní medailí a diplomem získává každý laureát také finanční odměnu. Její výše byla pro tento rok stanovena na přibližně 23 milionů korun. Zástupci zmíněných institucí se již minulý měsíc dohodli, že částku doplní dalšími 26 miliony a věnují na projekty, které pomáhají dětem v oblastech zasažených válkou.

Další ocenění

První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrrymu Duantovi za úlohu, jíž sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. V posledních letech cenu získávaly především konkrétní osoby — v roce 2011 společně liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země a novinářka, politička a obhájkyně práv z Jemenu Tawakkul Karmánová; v roce 2010 čínský disident Liou Siao-po a v roce 2009 americký prezident Barack Obama.

Podle původního zadání měla být mírová cena udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.

Cena slouží jak jako ocenění dosavadních aktivit, tak jako — většinou — symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá.

Kromě EU byli tento rok navrženi například bývalý prezident USA Bill Clinton či bývalý německý kancléř Helmut Kohl, katarská televizní stanice Al-Džazíra, kubánští disidenti Oswaldo Paya a Yoani Sánchezová, propagátor teorie nenásilného odporu Gene Sharp, ruské lidskoprávní sdružení Memorial a jeho zakladatelka Světlana Gannuškinová, bývalá ukrajinská premiérka Julie Tymošenková nebo americký vojín a pravděpodobný informátor WikiLeaks Bradley Manning.

Další informace:

The Guardian European Union's presidents collect Nobel peace prize in Oslo — video

EurActiv.com Nobel laureates told to ‘make good government in Europe’

EurActiv.com Three presidents to collect Nobel Prize

EUObserver.som EU awarded Nobel prize in Oslo for peace in Europe

EC.Europa.eu The EU for Children in Conflict