V pondělí ráno na ČT 24 zpovídal redaktor odborníka. Mluvili o francouzském iniciativě, která chce řešit radosti a starosti evropských Romů. Pod rozhovorem běžely především obrázky tancujících Romů, občas nějaký Rom u popelářského auta, a aby se neřeklo, tak taky pár záběrů Romů u starých, opravdu velmi starých počítačů, zřejmě ještě z časů úvah o elektronizaci naší země.

Nevím, jestli jsem to pochopil správně, ale jde o to, že Romové prý příliš cestují z jedné země Evropské unie do druhé, to vadí Francouzům. Nejde o to, že Romové přijedou do Paříže, projdou se po památkách, vyfotí se a odjedou. Zůstávají, chtějí čerpat sociální dávky, možná se ucházet o lépe placenou práci, než u nich doma, zkrátka chtějí využívat výhod, které má Evropa hned ve svých zakládacích principech. A to by se mělo změnit.

Volný pohyb osob je jedna z posledních nezdiskreditovaných výhod EU. I ti největší odpůrci si doma pod peřinou přiznají, že je to v tomhle ohledu lepší, než to bývalo. Ale tak řečená mobilita není jen pro turisty, rozumný člověk po památkách dávno nejezdí, ale má umožňovat přesouvat se z jednoho místa na druhé, když je k tomu nějaký důvod. Přesuny za lepším jsou pochopitelné, nejen v Evropě, ale i vně národních států.

Romové jsou v tuto chvíli lakmusovým papírkem. Pokud se volný pohyb zredukuje na klidné, úspěšné a bohaté, pak ztrácí smysl. Evropa nabízela a stále nabízí možnost opustit své město i národní stát, pokud člověk zjistí, že jinde mu bude lépe, Romové toho využívají, nemyslím, že nadužívají ve srovnání se zbytkem populace, ale je na ně víc vidět, tančí u toho a někdy jezdí s popelářským vozem. No a co? Nemůžeme si to dovolit? Tak dobře, pak tuto výhodu zrušme pro všechny.