Francie je v posledních týdnech objektem zájmu evropských médií, politiků a orgánů Evropské unie. Důvodem je postoj francouzské vlády k rumunským Romům. Od vstupu Rumunska do Evropské unie počátkem roku 2007 se začal zvyšovat počet rumunských Romů, kteří do Francie migrují nebo jezdí na část roku. Od té doby totiž ke vstupu do Francie nepotřebují víza. V roce 2003 jich bylo 2000, o pět let později už 8000.

Deportace pod dohledem veřejnosti

Francouzské úřady už od počátku rumunské Romy deportují, a to zhruba sedm až osm tisíc osob ročně. Letos však Sarkozyho vláda svůj postup v rámci předvolební kampaně spolu s dalšími novinkami výrazně medializovala. To vyvolalo zájem Evropského parlamentu, Rady Evropy a Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace. Kritické hlasy se ozývají rovněž z Vatikánu, z francouzské katolické církve a mezinárodních organizací zabývajících se lidskými právy.

Zájem veřejnosti se začal na tento problém soustředit poté, co Sarkozy — v reakci na smrt dvaadvacetiletého Roma Luigiho Duqueneta, který byl ve francouzském městě Saint-Aignan zastřelen poté, co projel policejní zátaras a údajně srazil policistu — oznámil, že více než 300 romských nelegálních osad v zemi bude během tří měsíců zrušeno.

Romové měli být na náklady státu posláni do zemí původu. V nelegálních osadách ovšem žijí také někteří francouzští Romové, kteří nemohou být nikam repatriováni. Jejich situace je v posledních týdnech ohrožena tím, že se  Sarkozyho vláda snaží čelit mezinárodní kritice tak, že se soustředí právě na tato osídlení a nikoliv přímo na Romy. V praxi tak dochází během likvidace tábořišť k ničení majetku Romů, kteří ve Francii žijí již staletí.

Francie se bouří

Francouzská společnost se proti těmto opatřením aktivizuje. Počátkem září se konala demonstrace, kterou pořádalo více než třicet organizací, politických stran a odborových svazů. Manifestace byla zaměřená proti Sarkozyho nové bezpečnostní politice a chystané důchodové reformě. V Paříži se u této příležitosti sešlo padesát tisíc lidí a další manifestace se konaly v Marseille, Lyonu, Bordeaux a dalších zhruba 130 městech po celé Francii i před zastupitelskými úřady v jiných státech.

Bezpečnostní politika, kterou se Sarkozy podle kritiků snaží odpoutat pozornost od plánované důchodové reformy, obsahuje dvě další velmi sporná chystaná opatření.

První je ve francouzské republikánské tradici naprosto nevídaný nápad, a to možnost zbavit občanství ty Francouze, kteří ho nabyli až během svého života, pokud by nějakým (blíže nedefinovaným způsobem) ohrozili život policisty. Dalším bodem kritiky je chystaný zákon, který by měl trestat až dvěma lety vězení a pokutou třiceti tisíc eur rodiče delikventních nezletilých dětí.

Francouzský stát a Evropská unie

V únoru letošního roku se Francie dohodla s Rumunskem na vracení romských přistěhovalců. Odůvodnila to tím, že Romové přicházejí do Francie v rámci „obchodu s lidmi" a jsou k ilegální migraci podněcováni. V srpnu pak dokonce vyzvala Evropskou komisi k tlaku na Rumunsko, aby zastavilo odliv Romů. Upozornila, že by mohla blokovat jeho vstup do schengenského prostoru, pokud migraci Romů nezabrzdí.

V září se však Francie už dostává do defenzívy a její postup začíná být mezinárodně kritizován. Část evropských poslanců kritizuje i Evropskou komisi za to, že je v této věci nečinná.

Následkem tohoto tlaku se sešli francouzští a rumunští představitelé v Bukurešti a slíbili si, že budou koordinovat postup v rámci EU ohledně otázky sociální integrace Romů. Zároveň se dohodli na ukončení „nikam nevedoucích sporů" kolem vyhošťování Romů z Francie.

Eurokomisařka Viviane Redingová později označila postup francouzských úřadů vůči Romům za ostudný. Evropská komise bude muset podle ní zahájit proti Francii proceduru pro porušení unijního práva. EK je totiž povinna to udělat vždy, když má na porušení evropského práva nebo unijního práva podezření.

Francie tedy bude muset unést důkazní břemeno, že jedná přiměřeně a že nejedná s nějakým vztahem ke kolektivní příslušnosti osob. Vzhledem k tomu, že francouzští policisté postupovali až do září podle oběžníku, ve kterém je uvedeno, že se mají zaměřit na nelegální „romské" přistěhovalce, bude se to Francii dokazovat jen velmi těžko.

Romové v Rumunsku a v Evropě

K lepšímu pochopení celé situace je třeba si uvědomit, že Romové v různých státech Evropské unie netvoří homogenní celek. Jedná se o různé subetnické skupiny, rody, rodiny, které hovoří buď různými dialekty romštiny, etnolekty anebo národními jazyky států ve kterých žijí. Velký rozdíl je rovněž v míře asimilace či integrace, zvycích a tradicích a také sociální situaci jednotlivých skupin a rodin v rámci jednotlivých států a o to víc pak mezi jednotlivými členskými státy.

Situace rumunských Romů je v porovnání s jinými státy velmi obtížná i proto, že Rumunsko je  výrazně chudší než třeba Francie a vysoká míra nezaměstnanosti pak přirozeně nejtíživěji dopadá na ty, kteří jsou ze společnosti vylučováni. V rumunských osadách žijí Romové ve velké bídě, a jejich sezónní migrace tedy není naplněním romantického života a touhou po kočování, ale existenční nutností.

Projekt společné Evropy nám tak pomáhá vidět i řešit problémy, které by jinak v jednotlivých státech mohly přerůst do takových rozměrů, že by se s nimi již nedalo nic dělat.