Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso si na čtvrteční vrcholné schůzce Evropské unie v Bruselu podle dalších účastníků summitu velmi „živě vyměňovali názory" ohledně vyhošťování východoevropských Romů z Francie. Sarkozy po skončení jednání řekl, že Paříž bude i přes kritiku postupu vůči Romům pokračovat v likvidaci nelegálních táborů, ať už je obývá kdokoli. Popřel, že by se s Barrosem nějak hlasitě hádal, názorový spor nicméně připustil.

Komise má podezření, že francouzská praxe porušuje unijní zákony, a její lucemburská členka Viviane Redingová kvůli tomu francouzské vládě tento týden pohrozila právními kroky. Pařížská vláda ale pochybení odmítá a tvrdí, že postupuje v souladu s unijním právem. Redingová vyjádřila také překvapení, že k takovým věcem, k jakým nyní dochází ve Francii, může docházet i tak dlouhou dobu po druhé světové válce. To se však ve Francii nelíbilo a Sarkozy ve čtvrtek řekl, že je jejími slovy „hluboce šokován".

Napětí mezi francouzskou vládou a komisí, která v EU dohlíží na dodržování norem, přiživila i skutečnost, že Redingová poměrně ostře kritizovala způsob, jakým francouzští představitelé informují Brusel o stavu věci. Sarkozy jí pak ve středu prý vzkázal, aby přijala Romy ve své zemi.

Předseda bulharské vlády Bojko Borisov v Bruselu podle agentury AFP řekl, že na schůzce se ohledně Romů nedospělo k žádnému rozhodnutí a že vedoucí představitelé členských států se o dohodu o „společné dlouhodobé strategii" pokusí na příštím summitu.

„Nebudu popírat, že běžela poměrně živá diskuse, která se týkala spíše konfliktu mezi výroky některých evropských komisařů a názoru francouzské vlády. O tomto se skutečně živě diskutovalo," řekl novinářům český premiér Petr Nečas. „Pokud bychom vzali čistě délku projednávání bodu, tak ano, nejvýznamnější částí byla věc, která se týkala vztahu mezi Francií a Evropskou komisí," řekl v reakci na dotaz, zda nebyl summit sporem zastíněn.

Francie letos začala ve zvýšené míře vyhošťovat rumunské a bulharské Romy, kteří nesplňují zákonné podmínky pro víc než tříměsíční pobyt v zemi. Argumentuje také hledisky veřejné bezpečnosti.