Premiér Petr Nečas se v pondělí ostře ohradil proti tomu, že řada členských států EU včetně Česka nedostala pozvání na ministerské setkání, jehož tématem mají být deportace bulharských a rumunských Romů z Francie. Akce se má uskutečnit příští pondělí v Paříži, podle programu českého ministra zahraničí by v té době měl být Karel Schwarzenberg ve Francii na pracovní návštěvě. Podle Nečase je selekce „přezíravým a arogantním výrazem", který neodpovídá dobré spolupráci zemí EU.

Jednání by se mělo obejít nejen bez účasti Rumunska a Bulharska, jichž se problémy s imigrací do značné míry týkají, ale pořadatelé původně nepozvali ani Belgii, která nyní předsedá EU. Pozvánku nedostali ani Češi, zúčastní se naopak Kanada, která právě kvůli romským žadatelům loni Česku zavedla vízovou povinnost.

„Dělat poradu bez zemí, v nichž má tento problém zajisté kořeny, je podivná, mylná myšlenka," uvedl už dříve k výběru zúčastněných Schwarzenberg (TOP 09). Nečas dnes odmítl, že je s ministrem kvůli názoru na deportaci Romů ve sporu. V neděli nicméně řekl, že výroky ministra zahraničí považuje za unáhlené. Schwarzenberg v rozhovoru pro sobotní Lidové noviny kritizoval prezidenta Nicolase Sarkozyho za „rasistické pohledy" v kauze vyhošťování Romů. Svoje vyjádření ale později zmírnil. Podle Nečase mohou mít lidé na věc různé názory.

Nečas nespatřuje ve vyhoštění rumunských Romů z Francie žádný rasistický podtext. Je podle něj právem členské země EU požadovat, aby všichni na jejím území dodržovali její zákony. Spory kolem vyhošťování a dodržování práv Romů ve Francii musejí podle něj posoudit další mezinárodní organizace.

Ředitelka Muzea romské kultury v Brně, historička Jana Horváthová, k situaci ve Francii řekla v pondělí Deníku Referendum, že stát se musí bránit proti nepravostem. Chápe, že stav v Paříži může být svízelný, neboť bezprizorní migranti se často uchylují k trestné činnosti. „Je ovšem třeba odlišovat konkrétní trestné činy od etnického principu,“ zdůraznila Horváthová. Upozornila také na skutečnost, že obecně šířený stereotyp o tom, že romská komunita se podílí na kriminalitě zvýšenou měrou, není podložen empirickými výzkumy.

Schwarzenberg v sobotu namířil kritiku přímo proti francouzskému prezidentovi. „To, jak prezident Sarkozy vyhošťuje rumunské občany, je proti duchu a stanovám EU. Mírně řečeno, když se na to díváte, nelze se ubránit podezření, že v tom hrají roli taky rasistické pohledy," uvedl ministr v sobotním vydání LN.

Později podle České televize ale svá slova mírnil. „Já jsem řekl, že to jenom dělá navenek dojem, jako by to byl rasismus. Já jsem ho nenařkl z rasismu," uvedl. Na oficiální návštěvu Francie se Schwarzenberg chystá podle programu jednání vlády v neděli a v pondělí 5. a 6. září.

Od začátku letošního roku Francie repatriovala přes 8 300 Romů. Tyto repatriace jsou součástí bezpečnostní politiky, kterou koncem července vyhlásil prezident Sarkozy a která je zaměřena především na imigranty a právě Romy.

Vyhošťování Romů vyvolalo bouřlivé reakce, znepokojení vyjádřila Evropská komise i Rada Evropy, osmnáct nezávislých expertů z výboru OSN vyzvalo francouzskou vládu, aby se snažila největší etnickou menšinu v EU integrovat. Zděšení nad repatriacemi vyjádřili evropští socialisté, odsoudil je Vatikán. Papež v neděli před francouzskými poutníky ve své letní rezidenci Castel Gandolfo vyzval, aby byli přijímáni lidé jakéhokoli původu. Informovala o tom Česká televize.

„Liturgické texty pro dnešní den nám připomínají, že všichni lidé jsou hodni záchrany. Je to také výzva, abychom uměli přijímat lidské rozdílnosti po vzoru Ježíše, který shromáždil lidi všech národů a všech jazyků," řekl papež. „Drazí rodiče, vychovávejte své děti ke světovému bratrství," dodal.

Romové, kteří souhlasí s opuštěním Francie, dostávají tři sta eur (zhruba 7 430 korun) a dalších sto eur na každé dítě.