Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v souvislosti s vyhošťováním rumunských Romů z Francie nařkl prezidenta Nicolase Sarkozyho z rasistických pohnutek. „To, jak prezident Sarkozy vyhošťuje rumunské občany, je proti duchu a stanovám EU. Mírně řečeno, když se na to díváte, nelze se ubránit podezření, že v tom hrají roli taky rasistické pohledy," řekl Karel Schwarzenberg sobotním Lidovým novinám.

Od začátku letošního roku Francie repatriovala přes 8 300 Romů. Tyto repatriace jsou součástí bezpečnostní politiky, kterou koncem července vyhlásil prezident Sarkozy a která je zaměřena především na imigranty a právě Romy.

Vyhošťování Romů vyvolalo bouřlivé reakce, znepokojení vyjádřila Evropská komise i Rada Evropy, 18 nezávislých expertů z výboru OSN vyzvalo francouzskou vládu, aby se snažila největší etnickou menšinu v EU integrovat. Zděšení nad repatriacemi vyjádřili evropští socialisté, odsoudil je Vatikán.

Romové, kteří souhlasí s opuštěním Francie, dostávají 300 eur, což činí v přepočtu zhruba 7 430 korun a dalších 100 eur na každé dítě. Jenom ve čtvrtek jich z Paříže a Lyonu odletělo kolem tří stovek.

V Paříži by se mělo šestého září uskutečnit ministerské setkání, jehož hlavním tématem bude imigrace, a tedy i problematika deportací bulharských a rumunských Romů, kterým ve Francii vypršelo povolení k pobytu.

Řada členských států EU ovšem na zářijovou schůzku nedostala vůbec pozvání. Jednání by se tak mělo obejít nejen bez účasti Rumunska a Bulharska, jichž se problémy s imigrací do značné míry týkají, ale pořadatelé původně nepozvali dokonce ani Belgii, která v současnosti předsedá EU. Pozvánku nedostali ani Češi, zúčastní se naopak Kanada, která právě kvůli romským žadatelům loni Česku zavedla vízovou povinnost.

„Dělat poradu bez zemí, v nichž má tento problém zajisté kořeny, je podivná, mylná myšlenka," podotkl Karel Schwarzenberg. „V Paříži by to nemělo být jednání o nich bez nich," řekl s odkazem na Mnichovskou dohodu z roku 1938 vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb.