Nobelovu cenu míru pro rok 2011 dostaly bojovnice za práva žen
Petr JedličkaNorský výbor udělil tento rok cenu společně Ellen Johnsonové-Sirleafové, Leymah Gboweeové a Tawakkul Karmánové. Laureátky byly oceněny především za boj o bezpečí, rovnoprávnost a lepší postavení žen. Každá z nich ale proslula i mimo tuto oblast.
Liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová; mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země; novinářka, politička a obhájkyně lidských práv z Jemenu Tawakkul Karmánová. To jsou jména tří žen, které se letos podělí o Nobelovu cenu míru. Verdikt vyhlásil v pátek 7. října norský Nobelův výbor, jenž ocenění udílí od počátku minulého století.
Podle agenturních medailonků dosáhla každá z laureátek mnoha úspěchů. Výbor se ale rozhodl vyzvednout jejich boj za práva a lepší postavení žen v jejich zemích.
„Jmenované ženy sdílejí Nobelovu cenu za mír pro rok 2011 za svůj nenásilný zápas o bezpečí a práva žen,“ řekl shromážděným novinářům předseda Nobelova výboru Thorbjørn Jagland.
„Nemůžeme dosáhnout demokracie a trvalého míru ve světě, pokud nebudou mít ženy stejné příležitosti jako muži k ovlivňování vývoje na všech úrovních,“ zdůraznil.
Podle oficiální zprávy výboru se každá z oceněných zasloužila o posun „k ukončení útlaku žen, jenž stále přetrvává v mnoha zemích“, a „k uvědomění si, jak velký potenciál představují ženy pro mír a demokracii“.
Profily laureátek
Prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová naplnila uvedenou charakteristiku svou politikou v Libérii. Díky ní stoupl počet dívek na školách o 40 procent, ženy začaly být běžně přijímány na vysoká místa v exekutivě a ve velkých počtech i do armády. Johnsonová-Sirleafová také po nástupu do funkce (2006) zavedla řadu programů, které pomáhají ženám znásilněným za občanské války.
Sama politička byla ve své zemi několikrát vězněna. Vedla kampaně proti vojenské juntě a posléze prezidentu Taylorovi, za což musela opakovaně odejít do exilu. Proslulost mezi novináři získala při práci v OSN a Světové bance. Tato zkušenost jí po nástupu do čela země pomohla vyjednat oddlužení ve výši čtyřnásobku liberijského rozpočtu.
Pripoustim, ze nemam k veci v soucasne dobe zadne informace. Ale ? Opravdu vychazela naprosto z niceho ? Jizni Jemen vedeny marxisty jiste nepreferoval pravo sharia. Mozna tam neco zustalo.