Čínský disident Liou Siao-po věnoval Nobelovu cenu za mír, kterou obdržel v pátek, obětem masakru na pekingském náměstí Tchien-an-men, na kterém čínská armáda v roce 1989 potlačila demokratické hnutí. Oznámila to dnes mezinárodní organizace hájící lidská práva Human Rights in China.

Zástupci této nevládní organizace se zkontaktovali s disidentovou manželkou, poté co vězněného Lioua navštívila, aby se s ním podělila o událost. Čtyřiapadesátiletého básníka a literárního kritika, který cenu získal za „dlouhodobý nenásilný boj“ za lidská práva, o udělení významného ocenění informovala sama vězeňská služba v sobotu, sdělila manželka. Při setkání s manželkou se Liou podle ní rozplakal dojetím.

„Tato cena je zasvěcena ztraceným duším ze 4. června,“ řekl prý Liou manželce během jejich asi hodinového setkání s odkazem na událost z roku 1989. Disident k tomu dodal, že „mrtví z Tchien-an-menu obětovali svůj život za mír, svobodu a demokracii“.

Liou Siao-po, kterého německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung označil za „čínského Havla“, byl v roce 1989 jedním z vůdců protestů na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men). Zásah v noci ze 3. na 4. června 1989, který vedl k smrti více než 3000 lidí, tehdy ukončil sedm týdnů pokojných prodemokratických demonstrací.

Disidentova manželka se po návštěvě vrátila domů a úřady na ni uvalily domácí vězení. „Momentálně je v domácím vězení v svém bytě v Pekingu,“ sdělila Beth Schwankeová, právní poradkyně jiné organizace hájící lidská práva Freedom Now.

Setkání, které se podle agentury DPA uskutečnilo v odpoledních hodinách tamního času ve věznici v městě Ťin-čou, v němž si oceněný Liou Siao-po odpykává jedenáctiletý trest za podvracení státní moci, umožnila policie. Ta také padesátiletou Liou Sia na cestě do asi pět set kilometrů od Pekingu vzdáleného města eskortovala.

Rozhodnutí Nobelova výboru ukázalo na nedostatky v dodržování lidských práv v nejlidnatější zemi světa a Čína se proti němu ostře ohradila. Udělení ceny označila za nepřátelské gesto, neboť Liou je prý běžný zločinec.

Sobotní úvodník v anglické verzi státem vydávaných novin Global Times hovořil o tom, že záměrem rozhodnutí Nobelova výboru bylo provokovat Čínu. To se ale nepovede, naopak výbor se zostudil, napsal neidentifikovaný autor. „Zdá se, že namísto míru nebo jednoty v Číně by Nobelův výbor rád viděl zemi rozpolcenou ideologickým svárem, anebo ještě lépe rozpadlou jako Sovětský svaz,“ stálo také v úvodníku.

Ve většině čínských médií však o Nobelově ceně pro Lioua nebylo vůbec nic. Bez propojení na zahraniční internet prostřednictvím VPN serverů bylo pro čínské uživatele nemožné dozvědět se o Nobelově ceně za mír udělené jednomu z jejich krajanů. Zadání výrazu„Liou Siao-po“ do internetových vyhledávačů vracelo jen prázdné stránky či chybové hlášky: „Výsledky hledání neodpovídají platným pravidlům a nařízením,“ stálo v jedné z nich.

Velké čínské zpravodajské webové servery odstranily zvláštní sekce, které obsahovaly články o Nobelových cenách. Čínští cenzoři zakódovali obsah CNN či BBC týkající se informací o udělení ceny. A dokonce i uživatelé mobilních telefonů si stěžovali, že nemohou odeslat textové zprávy obsahující Liouovo jméno.

I proto Liou Siao-poa většina obyčejných obyvatel Číny vůbec nezná. Ti, kteří jej znají a podporují, se však již reakce komunistického režimu dočkali. V pátek čínská policie zatkla na dvacet lidí, kteří cenu pro Lioua v Pekingu oslavovali. Další byli prý zatčeni v Šanghaji. Řadě čínských aktivistů byly odpojeny mobilní telefony a není jim dovoleno opustit domovy.

Během devadesátých let strávil Liou tři roky v pracovním nápravném zařízení. Loni byl odsouzen k jedenácti letům vězení za sepsání výzvy Charta 08 k demokratizaci země. Ta se inspirovala československou Chartou 77, k jejímž vůdčím osobnostem Václav Havel patří.