Ve třináct hodin středoevropského času byl v Oslu zahájen slavnostní ceremoniál předávání Nobelovy ceny míru. Letošním držitelem se stal čínský disident Liou Siao-po. Pekingské úřady ovšem odmítly umožnit cenu převzít nejen jemu, ale i jeho blízkým či rodinným příslušníkům.

Čína oficiálně vnímá rozhodnutí Nobelova výboru jako vměšování do vnitřních věcí. Tamní média již několik dní otevřeně obviňují Západ z kulturního imperialismu, z odsuzování asijské velmoci na základě svých měřítek a z vnucování „cizích hodnot“.

„Dnes se v norském Oslu odehraje fraška ,Soud s Čínou',“ napsal v úvodníku k pátečnímu vydání oficiální čínský deník Global Times. „Současné západní veřejné mínění nepřestalo oslavovat Nobelův výbor a snaží se tvrdit, že Čína ,ztratila tvář' a je ,zahanbena',“ pokračoval list. Zdůraznil však, že Západ „nedokáže oklamat (čínskou) veřejnost“.

Oficiální agentura Nová Čína v pátek zveřejnila rozhovor s právníky, kteří vidí za udělením Nobelovy ceny za mír čínskému disidentovi politické motivy. „Udělení ceny figurkám jako je Liou Siao-po jasně ukázalo protičínský postoj Nobelova výboru,“ cituje agentura právníka Kao Ming-süana. Nová Čína také důsledně označuje Lioua za „odsouzeného zločince“.

Po intenzivním lobbingu čínských diplomatů se ceremoniál rozhodli bojkotovat zástupci osmnácti zemí, například Ruska, Egypta, Iránu, Iráku či Venezuely a původně i Srbska a Argentiny, poslední dvě jmenované země ale svůj postoj na poslední chvíli změnily. V agenturách se rovněž objevily zprávy, že se pověřenci čínské ambasády v Oslu snaží vyburcovat příslušníky tamní čínské menšiny, aby se v pátek zúčastnili tématických demonstrací.

V Číně samotné byly v posledních dnech opakovaně zablokovány internetové stránky některých zahraničních sdělovacích prostředků jako BBC nebo CNN. Z čínských počítačových terminálů se nepodařilo otevřít ani stránku norské televize NRK.

V Pekingu současně platí zpřísněná bezpečnostní opatření. V okolí norské ambasády, náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) a sídla Liouovy manželky bylo rozmístěno výrazně víc policistů než obvykle. Čínská policie také zatkla Liouova nejbližšího přítele Čang Čua, spolutvůrce známého manifestu Charta 08, v němž oba žádali dodržování lidských práv v Číně.

Jedna z disidentek ale agentuře Reuters řekla, že udělení Nobelovy ceny Liouovi přece jen má na Čínu dopad. „Myslím, že Nobelova cena za mír pomáhá protlačit demokratickou politiku. Jinak by vláda nebyla tak vyděšená, jak je,“ řekla Čang Sien-ling, jejíž syn byl zabit v roce 1989 při potlačení protestů na Tchien-an-men.

Kdo je Liou?

Liou Siao-po je původním povoláním literární kritik, respektive historik. V disentu je politicky činný od konce osmdesátých let.

V masmédiích se jméno Liou Siao-poa začalo objevovat v roce 1989, v souvislosti s protestním hnutím, které vyvrcholilo nasazením armády proti demonstrantům na náměstí Tchien-an-men. Po něm byl Liou také poprvé uvězněn. Po návratu z vězení začal do zahraničních médií posílat články kritické k čínskému režimu, které si rychle získaly popularitu. Stal se spoluzakladatelem Nezávislého centra čínského PEN klubu, jehož je čestným prezidentem.

Největší proslulost mu nicméně zajistilo spoluautorství takzvané Charty 08: reformě-protestního apelu, inspirovaného a postaveného na stejném principu jako československá Charta 77. Dva dny po zveřejnění Charty byl Liou Siao-po zatčen a 5. prosince 2009 odsouzen k jedenácti letům vězení za „podněcování k podvracení státní moci“. Jeho uvěznění podnítilo řadu individuálních i kolektivních protestů po celém světě. K propuštění disidenta vyzval i Václav Havel.