Váš názor je pro nás důležitý

Společně s 12 evropskými mediálními partnery jsme součástí projektu PULSE: evropské iniciativy podporující mezinárodní novinářskou spolupráci.

Napište nám do dotazníku, co z dění v Evropě vás nejvíce zajímá, o jakých zemích byste chtěli číst více nebo nám dejte tip na témata, kterých jsme si zatím nevšimli.

Otevřít dotazník

Všechno to do sebe zapadá

Olga Lomová

Číňané se chovají, jako by byli pány světa, protože jim to mezinárodní společenství umožňuje.

Premiér Wen Ťia-pao potopil kodaňskou konferenci o změnách klimatu, soud v Pekingu 25. prosince odsoudil k jedenácti letům Dr. Liou Siao-poa za spoluautorství Charty 08, Čínská lidová republika zaznamenává i letos více než osmiprocentní hospodářský růst a proslulý britský investor a šéf Fidelity International Anthony Bolton, který původně hodlal odejít do důchodu, rozjíždí nový čínský fond — podle jeho slov „příležitost desetiletí“.

Mimo to 1. listopadu nad částí severní Číny včetně Pekingu bylo za pomoci jodidu stříbrného vystřelovaného do mraků (tzv. cloud seeding) vyvoláno jedenáctihodinové sněžení, jaké v této oblasti s chronickým nedostatkem vláhy již deset let nepamatují.

Po zveřejnění přímého svědectví Marka Lynase, účastníka závěrečných uzavřených jednání v Kodani, již nemůže být pochyb o tom, že právě ČLR má největší vinu na krachu konference OSN o změnách klimatu. Z Lynasových slov vyplývá, že premiér Wen Ťia-pao si dal záležet jedině na tom, aby ponížil amerického prezidenta a zároveň aby vytvořil dojem, že za neúspěch jednání mohou bohaté západní státy.

Z oficiálních čínských zpráv je zřejmé, jak důležité pro delegaci vedenou Wen Ťia-paoem bylo vytvořit dojem, že Čína je mocným ochráncem rozvojových zemí. Jeden čínský komentátor dokonce připomněl Mao Ce-tungovu doktrínu tří světů z r. 1974 a v Kodani prý premiér Wen Ťia-pao na ni navázal.

A ještě jednomu tématu věnovala Čína mimořádnou pozornost v souvislosti s kodaňskou konferencí — Taiwanu. Vynutila si nejen to, že Taiwan nedostal statut pozorovatele, za což se přimlouvala Kanada a další státy s poukazem na to, že Taiwan příkladným způsobem prosazuje opatření na ochranu klimatu a zároveň patří mezi nejohroženější ostrovní státy. Pod nátlakem Číny se delegace taiwanské vládní agentury pro životní prostředí nakonec musela registrovat jako nevládní organizace a organizátoři pak navíc jako zemi jejího původu uvedli ČLR.

Z výše uvedeného vyplývá, že čínská účast v Kodani měla především politické cíle, které s ochranou klimatu nesouvisejí — představit sebe samu jako velmoc, která rozhoduje o celosvětových otázkách, je vůdcem rozvojových zemí a je na ni krátký i prezident Spojených států. Čínský premiér si bezpochyby mohl dovolit aroganci především kvůli hospodářskému růstu své země, o němž se od počátku roku hovoří jako o záchraně před důsledky krize.

Je logické, že Liou Siao-po dostal jedenáct let. Byl odsouzen jako představitel skupiny, která vypracovala Chartu 08 coby obsáhlý program nenásilné proměny Číny v demokratickou zemi s vládou zákona; čínské vedení rozsudkem dalo najevo, že o žádných politických reformách neuvažuje a i nadále hodlá využívat výhod, které autoritářský režim poskytuje při získávání velmocenského postavení.

O výhodách autoritářského státu — tentokrát pro kapitalistické podnikání — hovořil koncem listopadu v rozhovoru pro Wall Street Journal překvapivě otevřeně i finančník Anthony Bolton. Čínské hospodářství, konkrétně jeho státní a polostátní firmy, má podle něj mnohem větší potenciál k dalšímu dynamickému růstu než Indie nebo Indonésie, kde prý věci komplikuje demokratické zřízení a není tam tak snadné něčeho dosáhnout. Diplomaticky pak dodává, že čínský politický systém má “své výhody i nevýhody“.

Po skončení kodaňské konference se komentátoři přeli, kdo je největším viníkem jejího neúspěchu. Obávám se, že strůjcem neúspěchu je sice Čína, ale svůj díl viny mají i západní státy, když od sebe oddělují zisky podnikatelů ze svých zemí na jedné straně a lidská práva (či právo Taiwanu na existenci) na straně druhé.

Jednání Číny je přitom logické a snadno předvídatelné. Čínská vláda nemá důvod zavazovat se k opatřením na obranu klimatu, která zpomalí tempo hospodářského růstu země a oslabí její mocenské pozice, a to jen proto, aby zachránila například necelých 360 000 obyvatel Malediv před ztrátou domova.

Není to jen sobectví, čínští politici žijí ve víře, že člověk může poručit větru dešti a problémy vyvolané změnami klimatu lze vyřešit technickými prostředky. Ve své zemi třeba bojem proti suchu střelbou do mraků. Do mraků se v Pekingu poprvé masivně střílelo loni během olympiády, tenkrát proto, aby na sportovce nepršelo, vzpomínáte?

    Diskuse
    December 27, 2009 v 6.09
    Bezděčně se člověku vybavuje Wittfogelova teorie orientálních despocií, kdy autoritativní státní byrokracie (samozřejmě vedle zdanění a potírání banditismu) sloužila budování a udržování velkých vodohospodářských systémů.
    O Číně toho víme hanebně málo a tak doufám, že budete psát častěji. Děkuji za velice dobrý a kompaktní článek.
    December 28, 2009 v 18.09
    Také mě potěšilo objevení se dokonale erudované sinoložky Olgy Lomové známé ze starých Literárek na této publicistické platformě. Jak je dokládáno v jejím článku o postojích čínské delegace na kodaňském summitu s příznačnými konsekvencemi - je to pravé komunistické a navíc opřené o krizí ještě posílenou velmocenskou strukturu. Jak se konečně však v odezvu uzpůsobí evropská zahraniční politika vůči Číně - teď v poněkud efektivnějším organizačním uspořádání? Budou nadále stejně zastiňovat české až evropské hospodářské zájmy v čínském subsvětě nejen étos lidských práv (atd.), ale nyní už i existenční problémy lidských komunit na planetě?