Desítky organizací, jež vedou kampaně za zákaz či přísnější regulaci obchodu se zbraněmi, se připojily ke kritikům, kteří odsoudili letošní nobelovské ocenění EU. Informují o tom agentury i různá světová média. Podle mírových aktivistů se EU nezasazuje o důsledné odzbrojení, spíše naopak. Celistvé údaje o trendech ve výrobě a prodeji zbraní z minulých let ukazují, že jejich produkce ani vývoz z EU navzdory hospodářské krizi neklesají.

„Dle přání Alfréda Nobela má být Nobelova cena míru udílena těm, kdo se zasazují o to, aby zbraní ve světě ubývalo (...) Státy EU však dosud patří k jejich největším výrobcům,“ cituje agentura Reuters Elsu-Brittu Engerovou, aktivistickou veteránku z organizace Babičky za mír.

„Nejde jen o to, že členské státy (EU) vyrábějí a vyvážejí zbraně; jde i o podporu, jíž se tomuto druhu podnikání dostává přímo na institucionální úrovni Unie,“ uvedla pro Democracy Now Hedda Langmyrová, ředitelka Norské mírové rady.

Aktivistické organizace odeslaly Norskému Nobelovu výboru i švédské Nobelově nadaci několik protestních dopisů. Jejich členové pak demonstrovali 9. prosince přímo v Oslu. Dle norských médií se protestu zúčastnilo přibližně tisíc lidí, vedle mírových aktivistů však přišli i příznivci důsledné levice a odpůrci EU obecně.

Z dopisů zaujal agentury zejména listopadový od Mezinárodního mírového výboru (IPB) sídlícího v Ženevě, který sám v roce 1910 Nobelovu cenu obdržel. Těleso sdružující přiblině 300 organizací z celého světa si v listu stěžuje, že se EU „nesnaží o demilitarizaci mezinárodních vztahů“ a její členské státy „sahají spíše po hrozbě silou, než po alternativních přístupech“. Z těchto důvodů žádá IPB v dopise švédskou Nobelovu nadaci, aby odmítla Norskému Nobelovu výboru symbolicky předat finanční částku, která se laureátům tradičně vyplací.