Držiteli Nobelovy ceny míru pro rok 2014 se stanou Pákistánka Malala Júsufzaiová a Ind Kailáš Satjárthí, oba aktivisté bojující za práva dětí. V pátek před polednem to oznámil Norský Nobelův výbor, jenž cenu udílí.

Júsufzaiová je navzdory nízkému věku — v létě jí bylo sedmnáct, a stane se tak nejmladší držitelkou Nobelovy ceny vůbec — známější. Prvotní proslulost získala v roce 2009, tedy ve dvanácti letech, kdy se citace z jejích bloggerských zápisků popisujících život pod vládou Tálibánu začaly objevovat na BBC.

V následujících letech poskytla Júsufzaiová řadu rozhovorů a vystoupila v několika filmech. Známou po celém světě se pak stala v roce 2012, kdy ji tálibánský atentátník rozstřelil část obličeje a všechny agentury informovaly o snaze lékařů zachránit dívce život. To se podařilo a díky platistickým operacím placeným britskou vládou nejsou následky útoku dnes na dívčině tváři téměř patrné.

Júsufzaiová už vystupovala ve všech významějších médiích světa, řečnila v OSN a zaštítila několik velkých lidskoprávních kampaní. Sama se aktivisticky zaměřuje především na obhajobu práva dívek na vzdělání a prosazování jeho dostupnosti zejména v muslimských zemích.

Nobelův výbor ocenil obzvláště odvahu, s jakou Júsufzaiová vytrvala po útoku ve svém nasazení. Podle pátečního vyjádření výboru je její úsilí přímo „hrdinské“ a také důkazem toho, „že i děti a mladí lidé mohou přispět ke zlepšení podmínek, v nichž žijí“.

Druhý laureát

Kailáš Satjárthí byl dosud známý spíše jen v Indii a v kruzích osob zajímajících se o práva dětí, jeho zásluhy jsou ale nesporné. Letos šedesátiletý Satjárthí už řadu let bojuje proti dětské práci, za sociální práva mládeže a proti jejímu vykořisťování. Činí tak přitom jak na mezinárodních fórech — pozorovatelé dokládají, že Satjárthí přispěl ke vzniku řady tematických úmluv, dohod a konvencí —, tak přímo v terénu.

Agentury dnes zdůrazňují především Satjárthího protestní aktivity, při nichž se drží důsledně zásady nenásilí. Znalci však připomínají, že jeho organizace zachraňuje od nucené práce i konkrétní děti, kterým pak pomáhá se vzděláním a obživou.

Podle indických Timesů již Satjárthí spoluzachránil na 80 tisíc dětí.

Norský Nobelův výbor v pátečním vyjádření zdůraznil, že Kailáš Satjárthí nejen prokazuje „mimořádné nasazení a odvahu“, ale též „udržuje a rozvíjí Gandhího tradici v řadě protestních a aktivistických forem“.

V souvislosti s národností a vyznáním laureátů vyjádřil Výbor též naději, že se letošní Nobelova cena míru stane i symbolem „společně vedeného boje Indů a Pákistánců, hinduistů a muslimů, za vzdělání a proti násilnému extremismu“.

Význam ceny

Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.

Cena slouží jak jako ocenění dosavadních aktivit, tak jako symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá.

Spolu s pamětní medailí a certifikátem získává každý laureát taktéž finanční odměnu v přibližné výši 23 milionů korun.

První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrrymu Duantovi za úlohu, jíž sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. Loni získala cenu Organizace pro zákaz chemických zbraní, v roce 2012 Evropská unie.

V předchozích letech pak byly oceňovány zejména konkrétní osobnosti — v roce 2011 společně liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země a novinářka, politička a obhájkyně práv z Jemenu Tawakkul Karmánová; v roce 2010 čínský disident Liou Siao-po a v roce 2009 americký prezident Barack Obama.

Způsob výběru

Nobelovu cenu míru udílí pětičlenný Norský Nobelův výbor, jehož osazenstvo vybírá norský parlament. Každý ze členů výboru obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi.

Výbor každý rok obdrží okolo dvou set nominací (letos konkrétně 278) od zvláštních poradců výboru — držitelů ceny z minulých let, akademiků, členů vlád a poslanců parlamentů z celého světa. V průběhu jara jsou tyto nominace roztříděny. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů.

Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno vždy okolo 10. října. Vlastní cena se předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.

Možnost odebrání

Nobelovu cenu míru je možné také odebrat. Příslušný proces může iniciovat kdokoliv stížností u Stockholmského správního úřadu, který dohlíží nad nadacemi, jež byly založeny k naplnění Nobelovy závěti.

Úřad je povinen všechny stížnosti prověřit. Pokud by naznal, že Nobelův výbor pochybil, má právo zneplatnit jeho rozhodnutí na tři roky dozadu.

Oprávněnost získání ceny bývá pravidelně zpochybňována zvláště u politických laureátů. Fakticky odňata ale cena doposud nikdy nebyla.

Další informace:

BBC News Malala and Kailash Satyarthi win Nobel Peace Prize

The Guardian Malala Yousafzai and Kailash Satyarthi win Nobel peace prize 2014

The Hindustan Times Kailash Satyarthi, tireless campaigner for child rights

The Guardian Malala Yousafzai and Kailash Satyarthi win Nobel Peace prize — live updates

Al-Džazíra Malala and Satyarthi awarded Nobel Prize