Nobelovu cenu míru pro rok 2013 získala mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Oznámil to v pátek Thorbjørn Jagland — předseda Norského Nobelova výboru, jenž cenu udílí. Organizace dohlíží na dodržování celosvětové Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení z roku 1993. Zákaz též aktivně prosazuje. Když získá OPCW pověření OSN, poskytuje inspektory, kteří chemické zbraně buď sami ničí, nebo kontrolují jejich ničení.

„Norský Nobelův výbor zdůraznil již několika oceněními potřebu zbavit svět jaderných zbraní. Letošním rozhodnutím chce ocenit přispěvek k eliminaci jiného prostředku hromadné zkázy — zbraní chemických,“ řekl předseda Jagland na tiskové konferenci.

Znalci a komentátoři se shodují, že o letošním laureátovi rozhodly události, které následovaly po srpnových útocích v syrské Ghútě. Právě chemickými zbraněmi zde bylo zabito dle různých zdrojů 355 až 1729 osob. Francie, Británie a Spojené státy začaly následně připravovat intervenci. Diplomatická iniciativa Ruska však plány změnila. Syrský vládnoucí režim se nakonec zavázal svoje chemické zbraně zlikvidovat, na což teď dohlížejí právě inspektoři OPCW.

„Cena patří všem našim zaměstnancům. To jejich práce získala organizaci uznání, “ uvedl v reakci Ahmet Üzümcü, současný ředitel OPCW.

V OPCW má zástupce každý ze států, které podepsaly a zároveň ratifikovaly zmíněnou Úmluvu o chemických zbraních. I díky působení organizace se podařilo chemické arzenály všech 190 původních signatářů Úmluvy kompletně zlikvidovat do roku 2007.

Organizace pro zákaz chemických zbraní funguje letos šestnáctým rokem. Pomine-li se specifický případ Sýrie, nejsou jejími členy jen Angola, Egypt, KLDR, Jižní Súdán, Izrael a Myanmarský svaz. První čtyři ze jmenovaných zemí Úmluvu nepodepsaly, v Izraeli a v Bramě pak dosud neprošla ratifikací.

Ústředí OPCW sídlí v holandském Haagu.

Význam ceny