Nobelovu cenu míru pro rok 2013 získali chemičtí inspektoři

Petr Jedlička

Norský Nobelův výbor letos ocenil organizaci OPCW, která dohlíží na dodržování Úmluvy o chemických zbraních. Organizace proslula zejména činností svých inspektorů, kteří likvidují příslušná zařízení, nebo kontrolují jejich ničení.

Nobelovu cenu míru pro rok 2013 získala mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Oznámil to v pátek Thorbjørn Jagland — předseda Norského Nobelova výboru, jenž cenu udílí. Organizace dohlíží na dodržování celosvětové Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a jejich zničení z roku 1993. Zákaz též aktivně prosazuje. Když získá OPCW pověření OSN, poskytuje inspektory, kteří chemické zbraně buď sami ničí, nebo kontrolují jejich ničení.

„Norský Nobelův výbor zdůraznil již několika oceněními potřebu zbavit svět jaderných zbraní. Letošním rozhodnutím chce ocenit přispěvek k eliminaci jiného prostředku hromadné zkázy — zbraní chemických,“ řekl předseda Jagland na tiskové konferenci.

Znalci a komentátoři se shodují, že o letošním laureátovi rozhodly události, které následovaly po srpnových útocích v syrské Ghútě. Právě chemickými zbraněmi zde bylo zabito dle různých zdrojů 355 až 1729 osob. Francie, Británie a Spojené státy začaly následně připravovat intervenci. Diplomatická iniciativa Ruska však plány změnila. Syrský vládnoucí režim se nakonec zavázal svoje chemické zbraně zlikvidovat, na což teď dohlížejí právě inspektoři OPCW.

„Cena patří všem našim zaměstnancům. To jejich práce získala organizaci uznání, “ uvedl v reakci Ahmet Üzümcü, současný ředitel OPCW.

V OPCW má zástupce každý ze států, které podepsaly a zároveň ratifikovaly zmíněnou Úmluvu o chemických zbraních. I díky působení organizace se podařilo chemické arzenály všech 190 původních signatářů Úmluvy kompletně zlikvidovat do roku 2007.

Organizace pro zákaz chemických zbraní funguje letos šestnáctým rokem. Pomine-li se specifický případ Sýrie, nejsou jejími členy jen Angola, Egypt, KLDR, Jižní Súdán, Izrael a Myanmarský svaz. První čtyři ze jmenovaných zemí Úmluvu nepodepsaly, v Izraeli a v Bramě pak dosud neprošla ratifikací.

Ústředí OPCW sídlí v holandském Haagu.

Význam ceny

Nobelova cena míru má být dle Nobelovy závěti udílena osobnostem či organizacím, které „vykonaly nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však předávána i osobám a institucím, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.

Cena slouží jak jako ocenění dosavadních aktivit, tak jako — většinou — symbolický apel, aby držitel pokračoval v prosazování toho, co hlásá.

Spolu s pamětní medailí a certifikátem získává každý laureát taktéž finanční odměnu v přibližné výši 23 milionů korun.

První Nobelova cena míru byla udělena v roce 1901 Švýcaru Henrrymu Duantovi za úlohu, jíž sehrál při zakládání Mezinárodního výboru Červeného kříže. Loni získala cenu Evropská unie. V předchozích letech pak byly oceňovány zejména konkrétní osobnosti — v roce 2011 společně liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země a novinářka, politička a obhájkyně práv z Jemenu Tawakkul Karmánová; v roce 2010 čínský disident Liou Siao-po a v roce 2009 americký prezident Barack Obama.

Způsob výběru

Nobelovu cenu míru udílí pětičlenný Norský Nobelův výbor, jehož osazenstvo vybírá norský parlament. Každý ze členů výboru obvykle zastupuje jeden z politických proudů v zemi.

Výbor každý rok obdrží okolo dvou set nominací od zvláštních poradců výboru — držitelů ceny z minulých let, akademiků, členů vlád a poslanců parlamentů z celého světa. V průběhu jara jsou tyto nominace roztříděny. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů.

Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno vždy na začátku října. Vlastní cena se předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.

Možnost odebrání

Nobelovu cenu míru je možné také odebrat. Příslušný proces může iniciovat kdokoliv stížností u Stockholmského správního úřadu, který dohlíží nad nadacemi, jež byly založeny k naplnění Nobelovy závěti.

Úřad je povinen všechny stížnosti prověřit. Pokud by naznal, že Nobelův výbor pochybil, má právo zneplatnit jeho rozhodnutí na tři roky dozadu.

Oprávněnost získání ceny bývá pravidelně zpochybňována zvláště u politických laureátů. Fakticky odňata ale cena doposud nikdy nebyla.

Další informace:

The Local — Norway Nobel Peace Prize to anti-chemical weapons group

BBC News Syria chemical weapons monitors win Nobel Peace Prize

BBC News Profile: Organisation for the Prohibition of Chemical Weapons

France 24 Chemical weapons watchdog wins Nobel Peace Prize

SNA Pakistani Schoolgirl Malala Tipped for Nobel Peace Prize

    Diskuse
    MH
    October 11, 2013 v 16.58
    Dostali to tedy úředníci, kteří za světový mír bojovali v teple luxusních kanceláří v Holandsku. A soudě podle poměru rozpočtu k počtu zaměstnanců, milion dolarů za cenu míru jen doplní jejich už astronomické platy. Poslední dobou se tedy Norský Nobelův výbor moc nevyznamenává.