Psala o tom už i ČTK, od níž to přebrala další média včetně Blesku, takže o žádnou horkou novinku se nejedná, nicméně přesto: Edward Snowden obdrží letos nobelovku. Nepůjde ovšem o skutečnou Nobelovu cenu, i když i na ní byl nominován, ale o nobelovku alternativní — Right Livelihood Award, tedy Cenu za správný život (RLA).

ČTK přepisem z DPA a AP v minulém týdnu správně informovala, že Right Livelihood Award je udílena od roku 1980 stejnojmennou švédsko-německou nadací založenou filantropem Jakobem von Uexküll a že RLA dostávají lidé za „odvážnou činnost, kterou pomáhají řešit zásadní problémy dneška“.

V pořádku bylo též sdělení, že Snowden získal cenu dohromady s šéfredaktorem Guardianu Alanem Rusbridgerem a že jde ve Snowdenově případě o ocenění pouze čestné, tedy bez nároku na finanční odměnu.

Další informace ovšem už agentura zmotala a ostatní média nekorigovala. Celkově tak vyšla RLA z českých masmédií jako jakási bezvýznamná salónně-intelektuální kuriozitka.

Tento dojem je třeba napravit. Na rozdíl od Nobelovy ceny míru totiž Cenu za správný život dostávají zpravidla konkrétní lidé, které lze takřka bezvýhradně zvát hrdiny.

Co tedy podali čeští zprávaři špatně, co významově posunuli a co se patří doplnit?

Nálepka, vznik a další ocenění

Za prvé, „alternativní Nobelova cena“ skutečně není, jak píše ČTK, oficiální jméno ceny, nejde však ani o novinářskou nálepku. Příslušné označení začal používat sám Uexküll, jemuž už 70. letech vadilo, že Norský Nobelův výbor oceňuje převážně osobnosti z Evropy a Ameriky a že laureáta Nobelovy ceny míru vybírá příliš konzervativně.

Jakob von Uexküll navrhnul nejprve zavést další dvě ceny právě Nobelově nadaci. Šlo mu konkrétně o Nobelovu cenu za ekologii a ochranu životního prostředí a Nobelovu cenu za boj s chudobou a pomoc sociálně slabým.

Norové však jeho návrh odmítli, a tak Uexküll prodal svou velkou sbírku známek, založil vlastní nadaci a s ní i příslušnou cenu.

Za druhé, ČTK a po ní ostatní česká média jaksi nepobrala, že Snowden a Rusbridger nejsou jedinými oceněnými.

V souladu s Uexküllovými původními výhradami získává Right Livelihood Award každý rok vždy více lidí (zpravidla čtyři), obvykle každý z jiného kontinentu. Oficiálně se tak děje „za praktické a příkladné odpovědi na nejvýznamnější výzvy, jimž lidstvo v současnosti čelí“. Ve skutečnosti musí oceněný vykonat nějaký čin či odvést dlouhodobější práci ve veřejném zájmu, a přitom překonat obtíže, které mu systém, režim či konkrétní mocní kladou.

Letos byly spolu se Snowdenem a Rusbridgerem oceněni pákistánská právnička a lidskoprávní aktivistka Asma Džahángirová, srílanský básník, angažovaný právník a jedna z nejvýznamnějších postav Asijské lidskoprávní komise Basil Fernando a americký ekolog, novinář a spisovatel Bill McKibben, jenž vede iniciativu 350.org zaměřenou na problematiku globálních klimatických změn.

Výběr a peníze

Za třetí, zatímco potenciální laureáty Nobelových cen může navrhovat jen určitá skupina lidí — akademikové, členové vlád nebo parlamentů a držitelé příslušné ceny z minulých let —, kandidáty na ocenění RLA může nominovat kdokoliv s výjimkou rodinných příslušníků a zaměstnavatelů dotyčného.

Laureáta Nobelovy ceny míru vybírá pětičlenný Norský Nobelův výbor volený norskými poslanci, laureáta Right Livelihood Award pak výbor již zmíněné nadace.

Nadaci Ceny pro správný život přitom řídí už několik let Ole von Uexküll, který je synovcem zakladatele Jakoba, a rovněž tato skutečnost ČTK i ostatním unikla. Oleho komentář ke Snowdenovu a Rusbridgerovu ocenění byl proto v českých zprávách vložen do úst Jakobovi, dnes již sedmdesátiletému pánovi.