Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - lidová armáda (FARC) končí s únosy civilistů. Vedení nejstarší z jihoamerických guerill to uvedlo v neděli v oficiálním prohlášení, které se objevilo na organizaci blízkém webu.

„Mnohé bylo řečeno ohledně únosů lidí, mužů a žen z řad civilního obyvatelstva, jímž se my, FARC, snažíme získat finance na vedení svého boje. Oznamujeme, že od teď upouštíme od této praktiky ve svém revolučním snažení,“ píše se v textu doslova.

Vedení FARC dále uvedlo, že hodlá propustit všechny „válečné zajatce“, tj. vojáky a policisty. Těch partyzáni drží dle vlastních slov deset. Kolumbijské úřady ale mluví nejméně o dvanácti.

„Prohlášení FARC oceňujeme. Je to důležitý a nezbytný krok správným směrem, není však dostačující,“ uvedl v reakci na poslední vývoj kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Podle agentury Reuters se Santos v poslední době snaží prosadit ústavní změny, které by umožnily velitelům FARC udělit mírnějšími tresty, pokud by doznali svoje zločiny a odškodnili jejich oběti. Konec únosů a propuštění zadržovaných je také jednou z podmínek, které si kolumbijská vláda klade k obnovení dialogu s partyzány.

O propuštění ne-válečných zajatců, jejichž počet se odhaduje na jednu až několik stovek, se ovšem v prohlášení FARC nepíše. Nejen BBC tak dává událost do souvislosti s občanskou kampaní, kterou vedou příbuzní unesených.

V prosinci minulého roku demonstrovaly za propuštění rukojmích desetitisíce Kolumbijců po celé zemi. V minulém týdnu se zase příbuzní unesených střídali v tematickém 110hodinovém pásmu v rozhlase.

FARC od svého založení v roce 1964 unesly několik tisíc lidí. Část z nich propustily výměnou za vězněné spolubojovníky, další pak za peníze od jejich příbuzných. Nejznámější z rukojmích je zřejmě někdejší prezidentská kandidátka Ingrid Betancourtová, kterou osvobodila zvláštní jednotka v červenci 2008, po šesti letech v zajetí.

Vzestup a pád

FARC vznikly spojením několika partyzánských skupin a domobran, které chránily vesnice na kolumbijské občanské války. O svržení režimu a jeho nahrazení socialistickou vládou původně usilovaly pouze deklaratorně. Ideologická motivace boje však postupně převládla. Zvláště v devadesátých letech — po rozprášení kartelů z Medelínu a Cali — pak byla doplněna o podnikání v obchodu s narkotiky.

Příjmy z výkupného, poplatků za ochranu vesnic a prodeje drog umožnily FARC v devadesátých letech vybudovat 20tisícovou armádu ovládající třetinu Kolumbie, nakupující těžkou vojenskou techniku a jednající přímo s mafiemi i vládami. Přibližně od poloviny roku 2007 ale guerilla zažívá období souvislého úpadku.

Vzdor ofenzívě prezidenta Álvara Uribeho (2002-2010) oslabil její řady. Organizace přišla postupně o sedm členů nejužšího vedení (sekretariátu) a spolu se zmenšujícím se územím pod kontrolou i o velkou část finančních zdrojů.

FARC dnes připomínají spíše volnou síť odbojových skupin, z nichž se nemalá část věnuje pouze obchodu s drogami. Guerilla čítá přibližně osm tisíc mužů a žen ve zbrani. Operuje území o rozloze dvou až tří Českých republik. Od zabití Alfonsa Cana (vlastním jménem Guillerma Sáenze) v listopadu loňského roku stojí v čele jejího sekretariátu Rodrigo Londoño, známější jako Timoleón Jiménez nebo Timochenko.

Kolumbijská vláda využívá pro boj s FARC i zvláštní finanční pomoc z USA v průměrné výši 7,6 miliard dolarů ročně. Evropská unie a státy, které se geopoliticky orientují se na Washington, považují FARC za teroristickou organizaci.

Další informace:

BBC News Colombia Farc rebels vow to free hostages

CBC News Colombia's FARC to give up kidnapping

Reuters Colombia's FARC to free captives, stop kidnapping for ransom

BBC News Radio link-up aims to help Colombia's Farc hostages