Zvláštní delegace kolumbijské vlády a Revolučních ozbrojených sil Kolumbie — lidové armády (FARC-EP) dospěly k dohodě v prvním z šesti bodů, z kterých se skládá tzv. cestovní mapa k míru. Informovala o tom v neděli masmédia. Podle agenturních zpráv vymezuje dohoda parametry pozemkové reformy — jednoho z útředních povstaleckých požadavků. Podle komentátorů jde o zatím nejvýznamnější výsledek šestiměsíčních rozhovorů.

Jihoamerická agentura MercoPress konkretizuje: Nejprve má být pořízen soupis pozemků, jež byly za dobu konfliktu nelegálně obsazeny najatými bandami či pravicovými bojůvkami, a pak prodány, zdevastovány nebo připojeny k velkým rančům a farmám. Pozemky na soupisu budou následně převedeny do tzv. půdní banky, a v posledku přerozděleny chudým zemědělcům — bezzemkům.

„Uzavřená dohoda umožní radikální transformaci kolumbijského venkova (...) Půjde o historické změny,“ řekl médiím Humberto de la Calle, hlavní vyjednavač kolumbijské vlády.

Dle dalších agenturních zpráv se delegace dohodly i na podpoře hospodářského a sociálního rozvoje rurálních oblastí, podrobnosti však obě strany tají. Podle Sáry Rainsfordové z BBC tak činí proto, aby minimalizovaly vnější tlak během dalšího vyjednávání.

Význam dohody

Vláda a FARC mají dle cestovní mapy dospět k celkově šesti dohodám. Dohoda o pozemkové reformě je pouze jednou z nich. Přesto jde podle pozorovatelů o velký úspěch — pozemková reforma se v posledních letech stala hlavním z deklarovaných cílů partyzánů; její dohodnutá podoba přitom ukazuje, že jsou povstalci ochotni i k zásadním kompromisům.

„Vláda odmítla jak požadavek na změnu vlastnictví u devíti milionů hektarů půdy, (...) tak myšlenku na ustavení nezávislých rolnických republik. (...) FARC rozhovory nepřerušily,“ uvádí zpravodajové AP.

Jak připomíná Sibylla Brodzinská v Guardianu, v Kolumbii patří 52 procent veškeré zemědělsky využitelné půdy jednomu procentu pozemkových vlastníků. Zcizeno, oploceno či jinak nelegálně získáno bylo za posledních třicet let přibližně 22 procent půdy. V pozemkové reformě by měla být redistribuována právě jen tato část. Vládní vyjednavači již v neděli oznámili, že se legální vlastníci pozemků nemusejí ničeho bát.

„(Aktuální kompromis) dokazuje, že lze konečného míru dosáhnout pomocí dialogu,“ řekl vyjednavač Humberto de la Calle.

Vládní delegace a zmocněnci FARC jednají intenzivně od loňského listopadu. Rozhovory probíhaly nejprve v Oslu, poté se přesunuly do Havany. Vedle pozemkové reformy by měly konečnému vyhlášení míru předcházet dohody o možnostech členů FARC se politicky angažovat, o odzbrojení povstalců, o boji proti šíření drog a o právech a odškodnění obětí.

Další kolo rozhovorů má být zahájeno 11. června.

Půlstoletí bojů

Konflikt mezi Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie a vládou trvá oficiálně od roku 1964. Pod hlavičku FARC se tehdy spojilo několik partyzánských skupin a domobran, které chránily vesnice během kolumbijské občanské války. Za cíl si daly svržení režimu a jeho nahrazení socialistickou vládou, zprvu však o něj usilovaly pouze deklaratorně. Hlavním z konkrétních programových bodů se stalo právě uskutečnění pozemkové reformy.

Teprve s postupem let FARC doplnily partyzánský boj v lokalitách svého vzniku teroristickou kampaní po celé zemi, které je nechvalně celosvětově proslavila. Vedle vládního vojska se střetávaly také s pravicovými bojůvkami AUC a skupinami žoldnéřů najatými latifundisty, korporacemi a lokálními patrony. Zvláště po rozprášení kartelů z Medelínu a Cali se pak partyzáni zapojili i do podnikání s drogami.

Příjmy z výkupného, poplatků za ochranu vesnic a prodeje drog umožnily FARC v devadesátých letech vybudovat 20tisícovou armádu ovládající třetinu Kolumbie, nakupující těžkou vojenskou techniku a jednající přímo s mafiemi i vládami. Přibližně od poloviny roku 2007 ale guerilla zažívá období souvislého úpadku. Armádní ofenzíva za prezidenta Uribeho (2002-2010) oslabila její řady. Organizace přišla postupně o sedm členů nejužšího vedení (sekretariátu) a spolu se zmenšujícím se územím pod kontrolou i o velkou část finančních zdrojů.

Dnes FARC připomínají spíše volnou síť odbojových skupin, z nichž se nemalá část věnuje pouze obchodu s drogami. Páteř organizace však stále tvoří přibližně osm tisíc mužů a žen, kteří operují na prostoru o rozloze dvou až tří Českých republik.

Další informace:

AP Colombia, FARC rebels reach land reform deal

Reuters Colombia, FARC rebels reach agreement on agrarian reform

MercoPress.com Colombia and rebels reach agreement of agrarian reform and development of rural areas

The Guardian Farc peace talks: Colombia unveils major breakthrough

BBC News Colombia and Farc rebels reach agreement on land reform