Kolumbijské FARC začínají jednat s vládou, od roku 2002 poprvé

Petr Jedlička

Zástupci nejstarší a nejpočetnější guerilly v Jižní Americe zahajují rozhovory s vyjednavači prezidenta Santose. Podle většiny pozorovatelů jde o úspěch armádní ofenzívy a tvrdého přístupu. Menšina připomíná ukončení únosů partyzány a celkovou únavu konfliktem.

Zvláštní delegace kolumbijské vlády a Revolučních ozbrojených sil Kolumbie - lidové armády (FARC-EP) začnou ve čtvrtek vyjednávat o ukončení konfliktu, jež v zemi trvá už 48 let. Má se tak stát v norském Oslu. Hlavní skupina vládních vyjednavačů je podle agenturních zpráv již na místě. Povstalecká by měla dorazit v nejbližších hodinách.

„Nechceme živit falešná očekávání, ale existují určité podstatné indicie, jež nám dávají naději, že (po rozhovorech) oznámíme celé Kolumbii dobrou zprávu,“ řekl ještě před odletem Humberto de la Calle, který je považován za hlavního vyjednavače vlády.

V Oslu by měla dle oficiálního plánu proběhnout přípravná fáze rozhovorů, při níž se strany dohodnout na další posloupnosti jednání. Rozhovory o vlastním ukončení konfliktu a postkonflitním uspořádání mají začít během podzimu v Havaně.

Výsledkem jednání by mělo být úplné či téměř úplné odzbrojení guerilly, ukončení její spolupráce s narkomafiemi a integrace partyzánů do správních a vojenských struktur státu. Zároveň je třeba dojednat, zda, resp. jak budou členové FARC pohnáni k odpovědnosti za zvláště zjevné přečiny.

Zástupci vlády a FARC, které jsou nejstarší a zároveň nepočetnější jihoamerickou guerillou, vedli podobné rozhovory naposledy v letech 1998 až 2002 za prezidenta Andrése Pastrany. Kvůli rostoucí nedůvěře a několika teroristickým aktům FARC v poslední fázi jednání však proces skončil krachem.

Santosův úspěch?

Znalci z agentur oceňují za zahájení nových rozhovorů zejména Juana Manuela Santose, současného prezidenta Kolumbie a někdejšího zastánce nesmlouvaného přístupu k partyzánům. Santos vystřídal v roce 2010 Álvara Uribeho, v jehož administrativě sloužil i jako ministr obrany, a tak se neočekávalo, že by jednání započala právě za jeho vlády.

Zpravodajové z Kolumbie ovšem připomínají, že konflikt potenciálně bohatou zemi stále — navzdory zjevnému oslabení FARC v posledních době — velice poškozuje. Armádě se také podařilo v letech 2009 až 2011 zlikvidovat podstatnou část velení guerilly. Vláda je tak dnes v lepší vyjednávací pozici.

Vleklý konflikt navíc ovlivňuje i názor kolumbijské společnosti — přestože vláda má v bojích pořád většinovou podporu, výzvy k ukončení násilí přichází v posledních letech i od organizací, které sdružují blízké obětí partyzánů. Jak připomínají pozorovatelé, také na poslední demonstraci pozůstalých rodin v pondělí v Bogotě nebyla cítit nenávist a hněv, ale „důstojnost a dokonce — ochota k odpuštění“.

Konání rozhovorů usnadnil rovněž fakt, že se partyzáni letos v únoru zřeli unášení civilistů — časté praktiky jejich dosavadního „revolučního snažení“.

FARC unesly od svého založení v roce 1964 několik tisíc lidí. Část z nich propustily výměnou za vězněné spolubojovníky, další pak za peníze od jejich příbuzných. Nejznámější z rukojmích je zřejmě někdejší prezidentská kandidátka Ingrid Betancourtová, kterou osvobodila zvláštní jednotka v červenci 2008, po šesti letech v zajetí.

Guerilla v úpadku

Revoluční ozbrojené síly Kolumbie vznikly spojením několika partyzánských skupin a domobran, které chránily vesnice během kolumbijské občanské války. Za cíl si daly svržení režimu a jeho nahrazení socialistickou vládou, zprvu však o něj usilovaly pouze deklaratorně. Teprve s postupem let FARC doplnily partyzánský boj v lokalitách svého vzniku teroristickou kampaní po celé zemi. Zvláště v devadesátých letech se pak — po rozprášení kartelů z Medelínu a Cali — pustily i do podnikání s drogami.

Příjmy z výkupného, poplatků za ochranu vesnic a prodeje drog umožnily FARC v devadesátých letech vybudovat 20tisícovou armádu ovládající třetinu Kolumbie, nakupující těžkou vojenskou techniku a jednající přímo s mafiemi i vládami. Přibližně od poloviny roku 2007 ale guerilla zažívá období souvislého úpadku.

Armádní ofenzíva za prezidenta Uribeho (2002-2010) oslabila její řady. Organizace přišla postupně o sedm členů nejužšího vedení (sekretariátu) a spolu se zmenšujícím se územím pod kontrolou i o velkou část finančních zdrojů.

FARC dnes připomínají spíše volnou síť odbojových skupin, z nichž se nemalá část věnuje pouze obchodu s drogami. Jejich ozbrojenou páteř tvoří přibližně osm tisíc mužů a žen, kteří operují na prostoru o rozloze dvou až tří Českých republik. V čele sekretariátu stojí od zabití Alfonsa Cana (vlastním jménem Guillerma Sáenze) v listopadu loňského roku Rodrigo Londoño, známější jako Timoleón Jiménez nebo Timochenko.

Vedle FARC působí v Kolumbii i další několikatisícová guerilla — Národní osvobozenecká armáda (ELN). Také s tou chce vláda dle Santosových slov jednat, informace o přípravách těchto rozhovorů se ale zatím neobjevily.

Kolumbijská vláda využívá pro boj s partyzány i zvláštní finanční pomoc z USA v průměrné výši 760 milionů dolarů ročně. Evropská unie a státy, které se geopoliticky orientují se na Washington, považují FARC i ELN za teroristické organizace.

Další informace:

EuroNews Colombian government holds peace talk with FARC in Oslo

AP Farc to send Dutch woman to Oslo talks

Reuters Colombia, FARC to hold news conference in Oslo October 17

Zapaday.com Colombian government meets FARC for twice-delayed negotiations

Colombia-politics.com Bogotá: FARC victims honoured. Oslo: talks to begin

    Diskuse
    October 19, 2012 v 14.19
    Aktualizace
    Rozhovory ve čtvrtek skutečně začaly. Delegace FARC přiletěla do Norska pod vedením Luciana Marína Aranga, známějšího jako Iván Márquez. Vedle ukončení konflitu chtějí partyzáni dle Márquezových slov vyjednat lokální pozemkovou reformu, která by vedla k přerozdělení půdy v oblastech, které FARC nyní kontrolují. Do kubánské Havany se vyjednavači přesunou příští měsíc.