Kolumbie zažívá postcovidové bouře, pokračují už druhým měsícem
Adam Rektor-PolánekVláda prezidenta Duqueho chtěla financovat postpandemickou obnovu z reforem, které by prohloubily nerovnost a chudobu v zemi. Vyvolala tím vlnu odporu, která přerostla až do pouličních bojů s více než padesáti mrtvými.
Ani covidová omezení, ani otázka vakcín, ale až spor, co po covidu — tak vypadala pomyslná rozbuška, jež letos na jaře v Kolumbii podnítila statisícové protestní bouře. Začaly 28. dubna, zemřelo při nich již přes padesát lidí a do značné míry stále pokračují. Objektem hněvu je aktuálně celková politická linie vlády prezidenta Ivána Duqueho. Účastníci protestů požadují její změnu tak, aby reflektovala, že od začátku pandemie propadlo do chudoby 3,6 milionu Kolumbijců, a že tak pod její hranicí žije již 37,5 procenta populace.
Duqueho vláda v dubnu představila plán postcovidové obnovy, jehož náklady mínila pokrýt úpravou daní. Právě ta byla však koncipována způsobem, který by podle kritiků přivedl do chudoby další miliony lidí. Obzvlášť kontroverzním byl bod o rozšíření jednoho z pásem daně z příjmů, do něhož měly nově spadat všichni s měsíčním výdělkem už od 2,6 milionů kolumbijských pesos (asi patnáct tisíc korun).
Tato konkrétní reforma byla odvolána již po první bouřlivé vlně na začátku května a byl také sesazen ministr financí Alberto Carrasquilla, prezidentův blízký spojenec. Protesty ale neutichly.