V největší zemi Latinské Ameriky triumfovala krajní pravice. První kolo prezidentských voleb v Brazílii ovládl Jair Bolsonaro, bývalý voják a obdivovatel diktatury, který s více než 46 % hlasů překonal očekávání. Do druhého kola jej 28. října s téměř dvacetiprocentním odstupem doprovodí Fernando Haddad, vyvolený kandidát uvězněného exprezidenta Luly da Silva a jeho Strany pracujících (PT).

Slušný výsledek s dvanácti procenty utržil ještě bývalý Lulův ministr Ciro Gomes, jemuž se podařilo zvítězit alespoň v domovském státě Ceará. Zcela naopak propadl zástupce tradiční pravice Geraldo Alckmin (4,8 %) a zejména výrazná tvář brazilské zelené politiky Marina Silvová (1 %), která v předchozích dvou prezidentských volbách skončila na třetím místě.

Hnědé tsunami

Průzkumy sice Bolsonarovo vítězství v prvním kole předpovídaly, dlouholetý poslanec proslulý kontroverzními výroky a stejně kontroverzními návrhy však předčil všechna očekávání a na počátku sčítání se dokonce zdálo, že by mohl překonat padesátiprocentní hranici nutnou pro okamžité zvolení.

Přes polovinu hlasů nicméně Bolsonaro získal ve všech bohatých státech na jihu a jihovýchodě země — ve státu Santa Catarina to bylo bezmála 66 procent. Jeho popularita zároveň zajistila úspěch řadě spřízněných kandidátů z donedávna zcela bezvýznamné Sociálně liberální strany (PSL). Ti se probojovali do druhého kola souboje o guvernérský post ve zmíněném státu Santa Catarina a dokonce ve druhém nejlidnatějším státu Rio de Janeiro.

Bolsonarův syn Eduardo pak triumfoval ve volbách do Sněmovny reprezentantů, kde se stal se skoro dvěma miliony hlasů nejvíce voleným poslancem v brazilské historii. PSL jako taková zaznamenala v dolní komoře Kongresu mimořádný výsledek a zvýšila počet poslanců z osmi na 51, čímž se stala po PT stranou s druhým největším klubem ve Sněmovně.

Konkurent

Fernando Haddad dle očekávání uspěl na opačném konci Brazílie — tedy v chudších a historicky zanedbávaných státech na severu a severovýchodě země, které nejvíce těžily z Lulových sociálních programů. Severovýchod byl ostatně jediný brazilský region, kde měla Lulova a Haddadova Strana pracujících alespoň nějaký důvod optimismu.

Již v prvním kole zde byl například znovuzvolen oblíbený guvernér státu Bahia Rui Costa, který za svůj výkon ve funkci obdržel úctyhodných 75 % hlasů. O poznání hůř si vedla před dvěma lety svržená prezidentka Dilma Rousseffová kandidující do Senátu — s patnácti procenty skončila na ponižujícím čtvrtém místě.

Volby probíhající v nebývale polarizované atmosféře zdůraznily tradiční propastné rozdíly uvnitř brazilské společnosti. „Máme tu bohaté proti chudým, jih proti severovýchodu, ženy proti mužům, vzdělanější proti méně vzdělaným,“ vysvětlila hlavní dělící čáry politoložka Andrea Freitas ze Státní univerzity v Campinas (UNICAMP).

Nelítostná kampaň