Politický matador Jair Bolsonaro, jehož preference v průběhu uplynulého měsíce a půl stoupaly i přes stále častější protesty proti jeho osobě, vyhrál první kolo brazilských prezidentských voleb se ziskem 46 procent hlasů.

Druhé místo obsadil Fernando Haddad, který se může chlubit ještě strmějším nárůstem, ačkoliv za něj může poděkovat pouze faktu, že další kandidát za jeho Stranu pracujících, exprezident Luís Inácio Lula da Silva, byl zatčen, čímž přišel o možnost ucházet se o křeslo vrcholného představitele země.

Během svého politického působení, v němž je oproti Bolsonarovi spíše nováčkem, se Haddad nikdy netěšil příliš velké popularitě. Nyní však dostal za úkol zachránit Stranu pracujících, kvůli které se Brazílie v posledních letech propadla do ekonomické krize, a očistit její jméno. S Bolsonarem se střetne v rozhodujícím kole 28. října.

Pojďme se ale blíže podívat na vítěze.

↗

Vývoj preferencí před prvním kolem. Žlutá — Jair Bolsonaro, Červená — Fernando Haddad, Šedá — Volební lístek nevyplním (účast je povinná), Oranžová — Ciro Gomes, Cyanová — Geraldo Alckmin, Zelená — Marina Silvová. Graf Ibope

„Země svatého kříže“ mnohým slouží jako příklad státu s mnohdy bezproblémovým multikulturním prostředím. Něco pravdy na tom je. Na rozdíl od české kotliny probíhá nepřetržitě míšení nejrůznějších etnik, náboženství a kultur už od 16. století, čímž vzniká pestrá směsice obyvatel.

I v takovém „ráji“ ale samozřejmě existuje rasismus. Už jen z prostých statistik vyplývá, že být běloch je v profesionálním životě výrazně jednodušší, což je jeden ze smutných pozůstatků otroctví, které se v Brazílii legálně udrželo nejdéle z celého světa až do roku 1888. Bělošský absolvent vysoké školy si průměrně vydělá o 43 procent více než jeho kolega tmavé pleti. Vinu na tom nese i fakt, že černochů je na univerzitách znatelně méně, což se vláda snaží vyřešit kvótami.