Nejoblíbenější prezident v brazilské historii se po říjnových volbách nevrátí do nejvyššího úřadu. Luiz Inácio da Silva, všeobecně známý jako Lula, se na poslední chvíli vzdal prezidentské kandidatury, již dosud vedl z vězení a navzdory rozhodnutí soudu, který jej z voleb diskvalifikoval. Lula dle očekávání podpořil dosavadního kandidáta na viceprezidenta a bývalého starostu největšího brazilského města São Paulo, Fernanda Haddada, jenž se bude o hlasy voličů ucházet po boku novinářky a dlouholeté komunistické političky Manuely D'Ávila.

„Chtěl bych dnes z celého srdce požádat všechny, kteří pro mě chtěli hlasovat, aby místo toho podpořili do prezidentského úřadu mého přítele Fernanda Haddada,“ napsal Lula z vězení v „Dopisu brazilskému lidu“, jak text nazval v narážce na vlastní prezidentskou kampaň z roku 2002. „Ode dneška se Haddad pro miliony Brazilců stane Lulou.“

Přestože byl Lula začátkem roku odsouzen na dvanáct let za korupci a praní špinavých peněz, mezi značnou částí voličů je nadále populární kvůli rozsáhlým sociálním programům a vzpomínce na období rekordního růstu v době jeho prezidentství. Mnozí Brazilci navíc proces s ním považují za zpolitizovaný.

Tvrdá konkurence

Přetrvávající popularita neznamená, že bude pro Haddada lehké zdědit Lulův elektorát a probojovat se do druhého kola, kde má téměř jistou účast ultrapravicový - a nedávno pobodaný - politický turista, Jair Bolsonaro. V cestě mu totiž stojí hned několik levicových kandidátů, kteří si Lulovo dědictví sami nárokují.

Alespoň podle průzkumů jsou nejsilnějšími z nich Ciro Gomes z menší Demokratické strany pracujících (PDT) a Marina Silvová z hnutí Síť (Rede), jež se v obou posledních prezidentských volbách umístila těsně na třetím místě. Oba tito politici jsou bývalými ministry v Lulově vládě, desítky let s ním udržovali přátelské vztahy a jako matadoři progresivních sil v poslední době tvrdě kritizovali stávající pravicovou vládu a její destruktivní politiku škrtů.

V přístupu k dnešnímu Lulovi se však liší. Zatímco Ciro Gomes přejímá tezi o politickém procesu, Marina Silvová už dříve podpořila impeachment Lulovy politické nástupkyně Dilmy Rousseffové a zastává se nezávislé justice, která by podle ní měla dostihnout i další „zkorumpované“ politiky včetně prezidenta Michela Temera. Patří tak mezi tu část levicových sil, jež Lulu respektuje za jeho politické působení, odmítá ale praktiky, z nichž byl obviněn on i mnozí představitelé jeho Strany pracujících (PT).

Komplikované dědictví

Pro Haddada je toto dědictví zároveň požehnáním a prokletím. Zhruba stejně velké množství voličů, kteří Lulu dodnes obdivují, jej z různých důvodů nesnáší. Zmíněná PT, která Haddadovu kandidaturu zaštiťuje, je přitom v současné době ještě mnohem nepopulárnější a její šance na úspěch v blížících se volbách bylo možné spojit výhradně s Lulovou osobností.

Z tohoto důvodu prezentovala Strana pracujících Lulu doslova do poslední možné chvíle jako prezidentského kandidáta, ačkoli bylo zřejmé, že ji znemožní protikorupční zákony. Bývalého starostu São Paula — a rovněž ministra z Lulovy vlády — nyní čeká bitva na mnoha frontách.

Aby mohl uspět, musí mobilizovat Lulovy přesvědčené obdivovatele hlavně na severovýchodě země, kteří bez svého oblíbeného kandidáta ve hře zvažují zůstat doma. Progresivně smýšlejícím Brazilcům musí dokázat, že nemá nic společného se zkorumpovanou pověstí své těžce poškozené Strany pracujících. A musí odrazit dva silné protivníky s podobným levicovým programem, jimž navíc průzkumy dávají větší šanci uspět v druhém kole.

Na sjednocení rozhádané a demoralizované brazilské levice má méně než měsíc. První kolo prezidentských voleb se uskuteční již 7. října.