Krize v Brazílii se prohlubuje, reálně možný je i další impeachment

Facebook Twitter Vytisknout

Ani půl roku to netrvalo a protivládní protesty, na něž si země už zvykla, přerůstají opět v pouliční bouře. Zatímco před půlrokem reagovali protestující zejména na plán nového prezidenta Michela Temera na významné škrty ve veřejných rozpočtech, tentokrát rozhořčují Brazilce nová odhalení o korupci v nejvyšších patrech politiky.

I jméno samotného Temera, který před rokem vystřídal impeachmentem sesazenou prezidentku Dilmu Rouseffovou, padlo totiž minulý týden u Nejvyššího soudu při projednávání jedné z odnoží korupční velekauzy Lava Jato, a to v souvislosti s obviněním, že od roku 2010 vydělal na úplatcích miliony dolarů.

Především se ale zároveň objevila stará nahrávka, na níž prezident nabádá dva dnes vyšetřované podnikatele-korupčníky, aby pokračovali v posílání peněž za mlčení Eduardu Cunhovi — bývalému předsedovy dolní komory parlamentu, Temerovu spolustraníkovi a jedné z klíčových postav loňského impeachmentu, který je od října 2016 ve vazbě.

Protivládní demonstrace nabraly po zveřejnění nahrávky novou sílu. Ve středu přitom vybila nejradikálnější část asi 35tisícového davu požadujícího Temerovu rezignaci okna několika ministerských budov v hlavním městě Brasília a na ministerstvu zemědělství založila požár.

Temer zareagoval využitím zvláštního nařízení umožňujícího poslat na pomoc polici armádu. Tím prolomil další politické tabu, a i když opatření o den později odvolal, zvedl proti sobě další vlnu odporu.

„Je to poprvé od roku 1980, kdy jsme žili pod vojenskou diktaturou, co vláda použila proti lidem profesionální vojáky. Většina lidí Temerovo rozhodnutí povolat armádu vidí jako akt zoufalství, poslední záškuby umírajícího,“ hlásila do čtvrtečního vysílání Al Džazíry Lucia Newmanová, brazilská reportérka stanice.

Další impeachment?

Podle řady zpravodajů velkých agentur je již situace v Brazílii natolik napjatá, že reálně hrozí další impeachment, tedy ústavní žaloba vedoucí k odvolání prezidenta Kongresem. Temer sám vylučuje, že by odstoupil. Kongres nicméně o jeho sesazení už jedná.

„Temer dosud nerezignoval, protože vyjednává s koaličními partnery, koho by Kongres v případě jeho konce instaloval do prezidentského úřadu. Lidé na ulicích si však chtějí příštího prezidenta zvolit sami,“ vysvětlil Al Džazíre politolog James Green z Brownovy univerzity.

O dalším posunu v brazilské nejvyšší politice se rozhodne zřejmě za týden 6. června, kdy zasedne zvláštní soudní těleso, který má rozhodovat o případném anulování posledních voleb z roku 2014. Temer, ale zároveň i jeho předchůdkyně Dilma Rousseffová a řada dalších politiků, totiž čelí podezření, že pro svou kampaň použili nelegální peníze.

Podle některých komentátorů dokonce brazilský prezident už reálně nevládne. „Jsme ve skutečně hluboké krizi. Všechny kroky, které hlava státu v současnosti dělá, celou situaci jen zhoršují,“ řekla agentuře Reuters analytička Sonia Fleury z think-tanku FGV.

Temer podle Jamese Greena v posledních týdnech ztratil podporu koaličních partnerů i ekonomických elit. Jeho definitivní konec je tak dle něj jen otázkou času.