V Brazílii se v posledním roce situace jeví opravdu vážně. Zejména to pociťuje domorodé obyvatelstvo, LGBTQI+, osoby černé barvy pleti a pracující, ale i ochránci lidských práv a  životního prostředí. Zdá se, že současná brazilská vláda se snaží o dekonstrukci již uznaných a fakticky nabytých práv domorodých obyvatel zajištěných brazilskou ústavou z roku 1988. Celkově podniká takové kroky, které nutně musí vést k radikálnímu narušení už tak křehké institucionální ochrany životního prostředí. Jde o likvidaci něčeho, co lze nejen v brazilském kontextu chápat jako dva na sobě závislé světy.

Nechám teď stranou okolnosti a příčiny odvolání prezidentky, takzvaného impeachmentu. O tom již bylo napsáno mnohé. Podstatné je, že nastal. Uplynul právě rok, a proto už v tuto chvíli můžeme hodnotit některé jeho dopady. Ty ve svém důsledku nutně vyvolávají tíživé představy o velmi sofistikované šokové doktríně, řízené z těch nejkonzervativnějších venkovských kruhů.

Viceprezident vrací úder

Na místo prezidentky Dilmy 12. května loňského roku dočasně usedl její po celou dobu vládnutí zcela upozaděný viceprezident Michel Temer. Jeho místo ze své funkce převzal předseda kongresu Eduardo Cunha. To platilo do doby, než rozhodl Nejvyšší soud a věc s konečnou platností schválil Senát.

To vše v termínu daném ústavou, který v takovém případě stanovuje maximálně 180 dní od suspendace. Prezidentka byla nakonec definitivně odvolána 31. srpna 2016. Michel Temer zůstal v prezidentském křesle dodnes a s ním i jeho kabinet.

Úplně prvním krokem, který Temer učinil, bylo snížení ministerských postů z 31 na 22 a odvolání všech čtyř žen — ministryní. A to včetně ve vládě vůbec jediné zástupkyně početné afro-brazilské populace. Poprvé od roku 1979 tak Brazílie neměla ve vládě ani jednu ženu. Netrvalo ani den a celý kabinet ovládli privilegovaní bílí muži. S trochou nadsázky lze konstatovat, že 107 milionů žen se ze dne na den ocitlo bez politické reprezentace.

Vláda začala razit tezi, že nerovnost je přirozenou součástí bytí a rovností žen a mužů se zabývat nehodlá. Oficiálně (sic!) žádné vhodné ženy nenašla. Jak prosté. Umístění Brazílie na 115. místě z hlediska reprezentativního zastoupení žen v politice nechalo Temera zcela chladným. Teprve až v lednu 2017 jmenoval první ministryni.

Korupce střídá korupci

Zloděj volá: „Chyťte zloděje!“, chtělo by se říct. Krátce po odvolání Dilmy obvinila brazilská federální policie Eduarda Cunhu, již zmíněného předsedu brazilského kongresu, hlavního strůjce a architekta impeachmentu, blízkého Temerova spolupracovníka a přední politický kádr Partido do Movimento Democrático Brasileiro (Strany demokratického hnutí Brazílie, PMDB).

Cunha čelí hned několika obviněním včetně toho, že pro sebe a své spojence obdržel od státem většinově vlastněné energetické společnosti Petrobras odhadem 40 milionů dolarů jako úplatky. Rovněž čelí obvinění z praní špinavých peněz a ovlivňování nezávislého vyšetřování úřadů.