„Odsoudili nevinnou osobu a provedli parlamentní převrat. Myslí si, že nás porazili, ale to se mýlí. Já vím, že budeme všichni bojovat dále (...) Neřeknu tady dnes ,Sbohem‘. Jsem si jista, že mohu říct ,Brzy nashledanou‘.“ Těmito slovy uzavřela brazilská (ex)prezidentka Dilma Rousseffová ve středu před stoupenci dosavadní fázi své politické kariéry. Pouze několik desítek minut před tím ji totiž zbavil brazilský Senát prezidentské funkce, pro tentokrát definitivně.

Příslušným soudem Senátu skončil 31. srpna v Brazílii celý bezmála půlroční proces prezidentského impeachmentu, tedy ústavní žaloby vůči hlavě státu. Proti Rousseffové se v něm spojily strany opozice s bývalými členy její vládní koalice, zvláště pak středopravicové strany PMDB.

Čelný představitel PMDB a ještě na počátku jara viceprezident Rousseffové Michel Temer složil hned po impeachmentu prezidentskou přísahu.

„(Temer) vykonával prezidentské pravomoci už od prozatímního odvolání Rousseffové v první fází impechamentu v květnu. Nyní již jako řádný prezident vyzval k znovusjednocení země a společné práci na znovurozběhnutí ekonomiky. Je ovšem otázkou, jak se mu bude dařit,“ hlásil do čtvrtečního vysílání BBC dopisovatel stanice Daniel Gallas a pokračoval:

„Popularita Dilmy Rousseffové se v minulém roce propadla, Michel Temer je ale oblíbený ještě méně -- podle aktuálních průzkumů jen u dvou procent Brazilců. Obecně sdíleným přesvědčením mezi lidmi přitom je, že oficiální důvod impeachmentu, tedy předvolební manipulace s rozpočtem, byl pouhou zástěrkou.“

Pozorovatelé brazilského dění připomínají, že Senát zároveň s odvoláním Rousseffové neschválil návrh na osmileté moratorium, během něhož by exprezidentka nemohla vykonávat žádné veřejné funkce. Brazílii čekají příští parlamentní a prezidentské volby v roce 2018, a Dilma Rousseffová se tak může teoreticky do nejvyšší politiky vrátit.

Sama exprezidentka se nyní chce podle vlastních slov soustředit především na boj proti neoliberální politice, kterou začala v posledních měsících prosazovat obměněná Temerova vláda. K témuž vyzvala Dilma Roussseffová i všechny své stoupence.

Rozhořčené reakce

Impeachment provázely už od počátku demonstrace ve větších brazilských městech. Členové Hnutí pracujících bezzemků blokovali silnice, v São Paulu nasadila policie proti protestujícím v minulých dnech i slzný plyn.

Jak už však naznačeno výše, obliba Dilmy Rousseffové v posledním roce razantně poklesla, a to v důsledku korupčních skandálů a také kvůli propadu ekonomiky. Ten sice zapříčinil především pokles světových cen plynu na zhruba poloviční úroveň v porovnání s rokem 2011, kdy Rousseffová začala vykonávat svůj první prezidentský mandát. Lidé si jej ale tradičně spojují s politikou.

Současné protesty na podporu exprezidentky tudíž nejsou tak mohutné, jako byly například loni demonstrace jejích kritiků.

Nejrazantněji reagovaly na impeachment zatím latinskoamerické levicové režimy ve Venezuele, Bolívii a Ekvádoru — proces označily za „parlamentní puč“ a součást „oligarchického a imperiálního útoku“ na celé kontinentální levicové hnutí. Všechny tři země stáhly z Brazílie své velvyslance a Venezuela navíc přerušila s Brazílií veškeré standardní diplomatické styky.

Znalci brazilské politiky doplňují, že největší skupina Brazilců nyní kritizuje nejen Temera nebo Rousseffovou, ale všechny významné politiky a celý politický systém v zemi. To se však může podle expertů změnit, pokud začne Temerova vláda rušit úspěšné sociální programy Bolsa Família a Minha Casa Minha Vida, které zavedl předchůdce a spolustraník Rousseffové Luiz Inácio „Lula“ da Silva a jež Rousseffová rozšířila.

Aktuálně je v Brazílii nejoblíbenější politickou figurou Marina Silva — třetí nejúspěšnější prezidentská kandidátka z poledních voleb, která se hlásí zároveň k brazilským evangelikálům i pokrokářské levici.

Důvody impeachmentu a širší kontext

Faktickému pozadí i politické dimenzi impeachmentu se v DR věnoval podrobně již František Kalenda zde, zde a zde. V souhrnu ale platí následující: oficiálně byla na Rousseffovou podána ústavní žaloba kvůli manipulaci s rozpočtem před volbami 2014 — konkrétně měla dovolit administrativě, aby financovala program na podporu rodinných farem z peněz, jež měly být podle schváleného rozpočtu použity až o několik měsíců později. Tím dle žalobců nejen vytvořila falešný dojem o stavu státních financí, ale též v určitém smyslu obešla ústavní pravomoci Kongresu.

Takřka všichni zahraniční pozorovatelé se shodují, že je příslušný přečin sice ústavně sporný, avšak v kontextu běžné politické praxe v Brazílii nezávažný až standardní. 

Jako skutečné důvody impeachmentu jsou v tematických analýzách uváděny následující:

1. snaha ostatních poltických hráčů najít obětního beránka, na něhož by šla svézt odpovědnost za politickou a hospodářskou krizi v zemi,
2. obyčejná mocenská hra strany PMDB i Temera osobně zaměřená na ostavení Dilminy a Lulovy Strany pracujících, jež vládla v Brazílii posledních třináct let,
3. snaha utlumit nebo ovlivnit vyšetřování obřího korupčního skandálu Mycí linka (Lava Jato),
4. výsledek kampaně vlivných podnikatelských skupin, jež chtěly Brazílii posunout doprava,
5. snahy Spojených států ustavit v Brazílii více vstřícný režim.

sporných zdrojů

Sama Rousseffová ve své parlamentní obhajobě prohlásila, že má svědomí čisté, že vždy dodržovala ústavu a zároveň se snažila dělat to, co považovala za nejlepší pro celou zemi. Poukázala přitom na zištné, respektive nestátnické, motivy jejích odpůrců, které podle ní dokládá fakt, že od února 2016 až do jejího prozatímního odvolání v květnu blokovali její kritikové práci parlamentu a sabotovali možné ztlumení hospodářských obtíží.

Vlastní hlasování s rozpravou v Senátu, které trvalo od pondělí do středy, neobjasnilo dle shody pozorovatelů vůbec nic a celé připomínalo bizarní divadlo. Většina zákonodárců se totiž rozhodla využít maximum přípustného času na zdůvodnění svého hlasování, přičemž někteří se zaklínali Bohem, jiní citovali ekonomické statistiky a další zpívali, plakali, nebo chrlili jednu urážku za druhou.

Bez ohledu na opravdové důvody impeachmenchtu se všichni pozorovatelé shodují, že Brazílie prochází už druhý rok hlubokou politickou i hospodářskou krizí. Velká část politicky aktivní elity je vyšetřována v různých korupčních kauzách, přestávají platit tradiční spojenectví a je obtížné cokoliv předvídat.

Další informace:

The Guardian Brazil's Dilma Rousseff impeached by senate in crushing defeat

The Guardian Dilma Rousseff impeachment: what you need to know

CommonDreams.org Brazil Fallout Begins as Leftist Leaders Denounce 'Coup Against Latin America'

BBC News Brazil President Dilma Rousseff removed from office by Senate

BBC News Brazil impeachment: Key questions

MercoPress.com Venezuela, Ecuador and Bolivia freeze relations with Brazil in support of Rousseff

MercoPress.com Temer promises “new era” and warns he will not tolerate divisions in the ruling coalition

RT ‘Made in USA’: 3 key signs that point to Washington’s hand in Brazil’s ‘coup’