Pouze s protesty za odstoupení prezidenta Collora de Mella z roku 1992 se dá dle pozorovatelů srovnávat současná vlna demonstrací, která se šíří Brazílií. V každém z dvaceti nejvýznamnějších měst vycházejí do ulic pravidelně tisíce až desetitisíce lidí. Účast na pondělních průvodech přesáhla podle většiny odhadů čtvrtmilion. Protestuje proti korupci, nedostatečné podpoře školství a zdravotnictví i policejnímu násilí. Nejviditelnějším protestním motivem je přitom nepoměr mezi výdaji na sociální politiku a investicemi do příprav světového šampionátu ve fotbale (2014), resp. olympijských her (2016).

„Brazílie nepotřebuje další stadiony. Brazílie potřebuje školy a nemocnice,“ cituje protestující BBC.

První z demonstrací ze současné vlny začaly už na počátku června kvůli zvýšení jízdného v sãopaulské hromadné dopravě. Podle agentur bylo zdražení pouze mírné (přepočteně o dvě koruny) a akce lokální; míra zátěže pro nejchudší, jež MHD využívají, a arogantní reakce moci však učinily své.

K přerodu protestů do stávající masové podoby došlo dle agenturních analýz po razantním rozehnání několika demonstrací policií a po zjištění novinářů, kolik bylo na přípravy mistrovství již proinvestováno. Výše současné sumy totiž dosahuje údajně trojnásobku nákladů na předchozí šampionát. Současně navíc přesáhla dvojnásobek původního rozpočtu.

„Jsme bohatá země s obrovskými možnostmi, ale peníze nejdou těm, kdo je potřebují nejvíce,“ vybírá z názorů demonstrantů AP.