Odvrácená strana fotbalu uprostřed katarské pouště

Katarský ekonomická zázrak stojí na těžkém vykořisťování více jak miliónu zahraničních dělníků, kteří tvoří sedmdesát procent obyvatel země.

Katar, malý blízkovýchodní emirát závislý na exportu ropy a zkapalněného zemního plynu, má velké ambice. Právě v Dauhá hostí další z výročních konferencí OSN o změně klimatu. Země (jež je dle pravidel Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu rozvojovou zemí) patří v současnosti k nejbohatším zemím na světě (měřeno HDP na hlavu) a podobně je i ekonomikou s nejvyššími emisemi skleníkových plynů. Dauhá, hlavní město, roste doslova před očima; na obřích staveništích se pracuje i v noci. Připravuje se nejen na Mistrovství světa ve fotbale v roce 2022 a uprostřed pouště buduje nákladnou infrastrukturu, jejíž cena by měla dosáhnout výše sto miliard dolarů.

Dynamicky se rozvíjející fúze monarchie, arabské kultury, prvků západní společnosti a vyspělých technologií stojí a padá na statisících zahraničních pracovníků zejména z jižní Asie (Indie, Nepál, Pákistán, Srí Lanka, apod.). V malém státě jich žije a pracuje kolem 1,2 milionu a tvoří tak více než devadesát procent veškeré pracovní síly v zemi a sedmdesát procent populace. Světový šampionát ve fotbale přitom vytváří poptávku po dalších desetitisících gastarbaiterů. Finance zatím neschází a ekonomika šlape, člověku se tak derou na mysl otázky nejen po environmentální, ale i sociální udržitelnosti místního experimentu.

Pracovní podmínky zejména na stavbách, ale i dalších sektorech ekonomiky přitom dle hodnocení nevládních organizací a osobních svědectví mnohdy hraničí s novodobým otroctvím a nucenými pracemi. Indičtí, nepálští, či filipínští zaměstnanci často nedostávají původně slíbený plat, jsou jim zabaveny doklady (čímž se stávají zajatci svých zaměstnavatelů), či přespávají v přeplněných ubytovnách. Do země přitom již mnohdy přijíždějí zadluženi kvůli vízovým a cestovním poplatkům. Průměrný zaměstnanec si takto přijde na tři sta dolarů měsíčně, sedmkrát méně, než je průměrný plat v zemi. V zemi schází funkční legislativní rámec chránící práva zaměstnanců, stále se nemohou například sdružovat do odborů. Na projektech spojených se světovým šampionátem se přitom podílí i firmy ze zahraničí, jež jinak verbálně deklarují svoji společenskou odpovědnost a vysoký standard péče o zaměstnance.

Katarský emirát, ve srovnání s průměrem v regionu, budí a aktivně buduje dojem progresivní země, viz např. levicově liberální obsah anglické mutace místní televizní stanice Al-Jazeera. Ti, kdo se plánují za deset let podívat na fotbal uprostřed pouště, by však měli vědět o lidských nákladech katarského zázraku. Katarská případová studie je pak dalším kamínkem do mozaiky, ve které se šetrnost k životnímu prostředí často snoubí i s ochranou lidský práv.

Inspirováno zprávami Human Rights Watch a Equal Times.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.