Velkou debatou v Poslanecké sněmovně celonárodního Kongresu začal 15. dubna v Brazílii de facto proces prezidentského impeachmentu — zatím nejvýznamnější pokus části politické reprezentace sesadit současnou hlavu státu, prezidentku Dilmu Rousseffovou. První hlasování z celkem tří potřebných je plánováno na neděli. Pokud se vysloví pro vyslyšení ústavní žaloby na prezidentku alespoň 342 poslanců z 513 — tedy dvě třetiny —, postoupí záležitost do další fáze — k projednávání v Senátu.

Podle pozorovatelů je takřka nemožné odhadnout, jak konkrétně hlasování dopadne. V brazilské Sněmově je zastoupeno patnáct stran samostatně a dalších deset v blocích. Rousseffovou podporovaly původně tři samostatné strany a všech deset blokových (celkově 296 poslanců), pět stran však vládní tábor v posledních týdnech opustilo. Pro sesazení prezidentky budou hlasovat navíc zřejmě i jednotlivci z dalších uskupení doposud věrných vládě. 

„Brazílie zažívá podivné časy. Časy převratu, frašky a zrady,“ uvedla k situaci sama prezidentka Rousseffová.

Oficiálním důvodem impeachmentu (tedy odvolání na základě ústavní žaloby) je důvodné podezření, že prezidentka nechala v roce 2013 manipulovat s rozpočtem a oficiálními statistikami tak, aby její vláda v předcházejících letech vypadala úspěšněji a ona vyhrála znovu volby — což se Rousseffové v roce 2014 podařilo.

Skutečný důvod však znalci spatřují ve snaze části politické reprezentace najít a potrestat jakoby viníka aktuální hospodářské krize v zemi a společenského rozčarování způsobeného vlnou korupčních skandálů — tedy využít stávající situaci politicky pro sebe.