Bolsonaro se jen tak nezastaví, je fašistou 4.0
Josef ŠmídaVítězství Jaira Bolsonara v Brazílii je předzvěstí toho, jak by mohly vypadat fašistické diktatury v 21. století. Kromě staré známé brutality a represivních mechanismů se budou opírat o masovou mobilizaci prostřednictvím sociálních sítí.
Brazílii čeká nová éra, období přechodu a dost možná i rychlá konsolidace vojenské diktatury. Ozbrojené složky státu už zaujímají pozice a jen kousek opodál fandí mezinárodní peněžní a kapitálový trh. V souvislosti s regionem jižního cípu Jižní Ameriky se nejednomu vybaví vzpomínky na vládnutí Alfreda Stroessnera či Augusta Pinocheta. Bolsonaro se jen tak nezastaví a od 1. ledna 2019 začne vládnout tvrdou rukou.
Pokud bychom měli vycházet z nastíněných historických zkušeností a budeme předpokládat, že Jair Bolsonaro je připraven pro velké změny v zemi v duchu toho, jak veřejně vystupuje a jaké politické kroky ho po celou dobu doprovázejí, můžeme opravdu snadno a rychle přijít o iluze o svobodné a ze své podstaty rozmanité Brazílii. Jair Bolsonaro se s pomocí moderní armády může skutečně stát ztělesněním absolutního opaku rozvojových cílů tisíciletí. Někým, koho bychom mohli pracovně definovat jako fašistu 4.0.
Je tu totiž ještě něco, co předchozí diktátoři neměli. Jsou to všem dostupné digitální technologie. Už to dávno nejsou pouze složité hackerské útoky, mnohdy podporované samými státy, ale stále sofistikovanější a přesto snadnější komunikace hoaxů a fake news.
Zejména v posledních letech se ukazuje, že pro masovou komunikaci zmanipulované reality jsou takové technologie ideální. A Latinská Amerika je aktuálně dost možná jedním z nejvhodnějších míst, kde tento neobyčejně efektivní nástroj kontroly a manipulace lidí, ale také politického marketingu, zneužít.
Pozice telcos v Latinské Americe
Latinská Amerika byla oproti zbytku světa vždy z hlediska telekomunikací a postavení telekomunikačních společností (zkráceně “telcos”) poměrně specifická. V několika případech měly telcos dokonce vliv na politický vývoj, viz například ITT v Chile. Byly a jsou klíčovou průmyslovou infrastrukturou pro další rozvoj, podobně jako některé další strategické hospodářské sektory.
Telcos byly po dlouhou dobu státními společnostmi a prodlouženou rukou režimů. Po obsáhlé privatizaci v 80. a 90. letech se napříč celou Latinskou Amerikou staly mocným nástrojem nadnárodního kapitálu a symbolem hospodářské liberalizace. Není proto překvapením, že první, kdo telcos v Latinské Americe privatizoval, byl sám Augusto Pinochet. Brzy na to následovaly další země — Mexico, Belize, Argentina…
Mezinárodní telcos měly zájem o masivní investice na nově vznikajících trzích, neoliberálové a pravicoví populisté privatizací strategických odvětví naplňovali body Washingtonského konsensu a své vize o svobodné volnotržní společnosti.
Jenže zatímco neoliberalismus se brzy v devadesátých letech vyčerpal, a některé státy dokonce dohnal k absolutnímu hospodářskému kolapsu, telcos zůstaly, další přišly a dokázaly se přizpůsobit i zcela jiným politickým podmínkám. Ostatně, dokládá to další fenomén, tak zvané multilatinas - nadnárodní korporace, často právě telcos, figurující a expandující výhradně na trhu Latinské Ameriky.
Latinskoamerický trh s telekomunikacemi projevil skutečnou houževnatost a dnes je dokonce odbornou veřejností předurčen k tomu, aby se Latinská Amerika stala jedním z nejdůležitějších regionů na globálním trhu chytrých telefonů.
Dnes vlastní smartphone v Latinské Americe přes 600 miliónů obyvatel. To ji umisťuje na druhé místo za trhem asijsko-pacifickým. S prudkým rozvojem digitálních technologií a jejich distribucí mezi široké vrstvy obyvatel, se trh Latinské Ameriky stává jedním z nejdynamičtějších.
A právě Brazílie ještě společně s Mexikem, je aktuálně pro telcos nejlukrativnějším trhem v Latinské Americe. Není proto pochyb, že na své zájmy myslí i politická reprezentace.
El Dorádo digitálního rozvoje
Brazílie je největší telekomunikační trh v Latinské Americe vůbec a pátý největší na světě. Telekomunikační sektor v minulých letech tvořil ročně až 4 % brazilského HDP. Uživatelé mobilních služeb se za poslední rok více než zdvojnásobili. Oficiální brazilské zdroje uvádějí, že už v roce 2017 byl mobilní internet ve formě 3G a 4G dostupný pro 98,4% populace.
V Brazílii operátoři jako Oi, Vivo a TIM již spustili alternativní stoprocentně digitální kanály, ale stále nemají vyhráno. Jejich fyzické, virtuální a logické zdroje stále nejsou samy dostatečně „chytré“, aby této digitální transformace dosáhly. To bude vyžadovat další investice. Přesto se ukazuje, že Brazílie má v tomto směru nakročeno kupředu a v globálním porovnání má dokonce velmi nadstandardní podmínky.
Ty spočívají i v socio-demografických trendech. Většina populace je mladého a produktivního věku, je gramotná, technicky zdatná a má disponibilní příjmy. Kromě toho, i když má Brazílie enormně rozsáhlé území, většina lidí žije na relativně malém prostoru.
Velká hustota obyvatelstva je pro zahraniční investice výhodná, protože i malá síť je v Brazílii schopna obsáhnout populačně nezvykle velké oblasti. S tímto typem demografie je Brazílie minimálně v příštích pěti letech ideální pro budoucí investice na poli digitálních technologií.
V Brazílii je také na vzestupu technologie z ranku, které se v informatice říká „internet věcí“, zkráceně „IoT“ (z anglického Internet of Things). Jde o integraci digitálních technologií, které lze uživatelskou cestou řídit distančně, vzdáleně. Třeba prostřednictvím internetu ve svém chytrém telefonu. Ať už jde o zdravotnické zařízení ve vašem těle, domácnost, či dokonce o složitější výrobní systémy.
A co víc, Brazílie je zemí industrializace a plánuje rozvoj právě v industriálně laděných IoT, známých jako Industrial Internet of Things — IIoT. Přináší technologickou revoluci ve výrobě tím, že umožní získání a přístupnost mnohem většího množství dat, při mnohem vyšší rychlosti a mnohem účinněji než dříve. Hlavní latinskoamerické trhy pro IIoT v roce 2018 jsou opět Brazílie a Mexiko a do roku 2021 obě země společně představují trh ve výši 6,3 miliard USD.